Výmarský ohař krátkosrstý - Artemis z Oltyňského mlýna
--- Co je nového --- |
|
čt 19.1.2023
Dnes v 5:35 ráno se Artíkovo úžasná psí dušička přestěhovala z mého náručí do věčných lovišť.
Snad ani nelze vyjmenovat, co všechno jsme spolu za těch (bez dvou měsíců a dvou dní) 14 let zažily. Arty byla opravdu úžasná, mimořádná a nadšená parťačka při téměř všech mých cestách, aktivitách a blbinách. S nadšením a samozřejmostí se pouštěla do jakéhokoli nápadu, který jsem vymyslela. Nebála se chodit po visutých drátěných chodnících, s přehledem a samozřejmostí se pustila do přecházení houpacího chodníčku ze zavěšených klád, který jsme jednou při výletě objevily, šplhala po skalách jak kamzík.. byla prostě pro každou blbinu. Nejvíc pak samozřejmě milovala běhání venku, stopování zvířátek a hlavně na honech ji očička doslova zářily nadšením.
Byla opravdu živel a i přes svých skoro 14 let vůbec nevypadala jako nějaká psí babička. Ještě na jaře 2022 ve 13 letech zvládala levou zadní půldenní výlety a moc tesknila, když se později její zdraví, hlavně pak od září, začalo zhoršovat a mohla se účastnit stále méně a méně aktivit.
Tak Artíku, moc děkuju a přeju úspěšný lov!
od jara 2019 jsme se po několika letech završily náš putovní okruh z Č.Budějovic - do Liberce - do Alp a vrátily zpět "domů" do Českých Budějovic. Naše milované Alpy jsme ale neopustily a jak jen to jde, jezdime tam na výlety. Zatím další větší stěhování neplánujeme, ale kdo ví.. ;) Ač můj věk už má dvě číslice, nijak to na mě neni znát (až na pár bradaviček) a pořád mám vytrvalost jako mladice. Několik celodenních horských tůr po sobě rozličným horským terénem pro mě není žádný problém. Jsme s paničkou prostě horalky! :)
zimu 2018/2019 jsme se stejně jako zimu předtím, přesunuly do Gröbmingu, kde opět panička učila lyžovat.
jaro - podzim 2018 jsme z rakouských Alp přesídlily na letní sezonu do Alp Bavorských - tedy do Německa. Tentokrát jsme nebydlely nahoře na kopci na horské chatě, ale v údolí v hotelu, kde panička pracovala. Bylo to nedaleko Garmisch-Partenkirchenu. Pro nás jako Budějčandy to byly Alpy zatím neznámé a neprozkoumané, ale brzy nás místní krajina doslova nadchla. Strmé vysoké vrcholky, kaňony, nádherná jezera - některá až neuvěřitelně teplá. Bydlení v údolí mělo navíc tu výhodu, že jsme se rychle a snadno mohly popovézt autem i o kus dál, takže jsme za ten více než ppůlrok prozkoumaly co se dalo. Navíc i volného času měla panička více, ať už na celodenní výlety nebo alespoň na odpolední koupačky v jezerech.
zimu 2017/2018 jsme trávily v Gröbmingu kousek od Schladmingu - vlastně na opačné (jižní) straně Dachsteinu, než jsme bydlely v létě na Gablonzerhütte. Panička tu přes zimní sezonu pracovala jako lyžařská instruktorka. Párkrát vzala na lyžařské svahy i mě a já běžela a panička jela na lyžích. Jinak jsme se venčily většinou jen v údolí. Na procházky to tu v zimě po kopcích moc není. Tolik sněhu jsem v životě neviděla! Někde mi už ani vůbec nestačily nožičky!
jaro 2017 - podzim 2017 Aktuálně s paničkou až do podzimu bydlíme a výletujeme v Alpách pod Dachsteinem na horské chatě nad Gosausee... Volného času máme málo, na horské chatě se pracuje o 106, ale každou chvilku jak se jen dá využíváme k výletování.. Takže jsme obě spokojené... :) Koupeme se v jezerech, zdoláváme vrcholy, skáčeme po skalách jako kamzíci. Vystoupala jsem až pod Dachstein k ledovci! :) A i když ne vždy je čas na delší tůru.. i krátká procházka v podvečer po práci je tady famózním horským zážitkem! :)
jaro 2016 Výletujeme, jak se dá... Během cest Arty objevila v houští dokonce mrtvou lišku.. odkaz na více fotek zde: fotoalbum
podzim 2015 Pár fotek z našich podzimních výletů... Byly jsme v Jizerských horách, na Ještědu i v Krkonoších... :) odkaz na více fotek zde: fotoalbum
léto 2015 Výletujeme, cestujeme a stanujeme. Jak taky jinak. :) Dokonce jsme s paničkou byly i lezt na skalách.. Zatímco panička lezla, já jsem si spořádaně vyráběla pelíšky dole pod skalou a spokojeně dřímala.. :) odkaz na více fotek zde: fotoalbum
jaro 2015 Oslavila jsem 6 let!! Jsem už opravdová psí dáma. V lidském světě by ze mě byl novopečený prvňáček... :P Je možné, že to tak letí?? Také jsme opět byly (již téměř tradičně) na vícvikovém víkendu KCHVO na Olšině. Letos jsme se tam dokonce sešly i s naší chovetelkou Terezkou a dalšími Oltyňskými psíky!! :D I na jaře se nám krásně výletuje, mrkněte na fotky. :) odkaz na více fotek zde: fotoalbum
zima 2015 Sněhu jsme si moc neužily, ale nějaký ten zimní výletík se nám povedl... :) odkaz na více fotek zde: fotoalbum
podzim + zima 2014 I v chladnějším počasí nepřestáváme výletovat.. :) odkaz na více fotek zde: fotoalbum
léto 2014 Udála se nám poměrně velká změna... S paničkou jsme se přestěhovaly z jihu až na dálný sever do kopců, hor a skal... :) Není tedy divu, že jsme podnikaly jeden výlet za druhým... Na výběr fotek z výletů můžete mrknout na našem albu. Některé výlety s námi absolvoval i kamarád Dastík, který od jara už poněkud vyrostl (dokonce Arty doslova přerostl přes hlavu).. :D odkaz na více fotek zde: fotoalbum
červen 2014 Podnikly jsme opět několik výletů do Alp a již tradičně se zúčastnily Krumlovských slavností. odkaz na více fotek zde: fotoalbum
1.5.2014 Prvomájová a zároveň první společná procházka s malým Dastíkem... Panička si to naprosto užívala, Dastík běhal (nebo se o to alespoň snažil) za Artíkem a Arty hledala zvířátka... prostě slunečná idilka.. :) Nakonec se dokonce i teta Artemis nechala odlákat od hledání zvířátek a s Dastíkem si snad 10 min nadšeně hrála, až oba štěkali na celou louku... :D
odkaz na fotky zde: 26.4.2014 Tak se z nás staly hlídací tety... Kamarád si pořídil výmaráčka a my si ho ve volných chvílích užíváme na hlídání... Zatím je to sice maličká žížalka, ale bude z něho pes maxipes. Jemenuje se Dasty a už teď v 8 týdnech váží 8 kg! odkaz na Dastíkovo stránky: http://vokdasty.webnode.cz/ 21.3.2014 Arty oslavila 5. narozeniny!
To to letí, to to letí... Už to s Artíkem táhnem spolu půl desetiletí... Tak jen tak dál.. Při tak kulatém výročí samozřejmě nemohl chybět ani tradiční sulco-masový dortík. Tentokrát se panička pochlapila a byly i kostičko-svíčky.. :)
odkaz na fotky zde: Prosinec 2013 V povánočním čase jsme si udělaly výlet na Červovu stěnu.
odkaz na fotky zde: Říjen 2013 Letos se nám sezona honů moc nevyvedla... :( Nejdřív panička marodila a pak začala Arty hárat. Výsledkem toho jsme leto stihly jeden jediný hon.. No, ale alespoň jsme si ho pořádně užily... na honu se nás sešly celkem hned 4 výmaráci - teda vlastně výmaračky :). Arty pracovala skvěle a s profesionálním přístupem nosila jednoho bažanta za druhým. Příští rok si to holt vynahradíme..
Září 2013 Pro velký úspěch jsme s paničkou podnikly další výpravu do Alp - tentokrát jsem pokořila svou první dvoutisícovku - vystoupily jsme na vrchol Gampsfeld s úúúžadnými výhledy do okolí a nedaleký masiv Dachsteinu... Druhý den jsme se pak ještě placatily a kochaly u jezer a vydaly se proti proudu Waldbachu s mnoha vodopády...
odkaz na fotky zde:
Červenec 2013 V červenci jsme konečně po xy letech snažení a plánování daly s paničkou dohromady výlet Alp - do Solné kormory. Ač počasí bylo... no řekněmě proměnlivé, moc jsme si to užily. Počáteční obavy paničky, jak to všechno zvládnu byly naprosto zbytečné. Jsem prostě horolezec, kam se na mě všichni dvounozí hrabou.. :D
odkaz na fotky zde: Výlet Sv. Ján pod Skalou - s paničkou jsme využily víkendové návštěvy Prahy a vydaly jsme se prozkoumávat okolí. Začali jsme návštěvou Malé a Velké Ameriky a pokračovaly do Sv. Jána pod Skalou. :)
odkaz na fotky zde: Červen 2013 Myslivecké slavnosti Ohrada - Již tradičně jsme se byly podívat na mysliveckých slavnostech na Ohradě. Největším lákadlem byla tentokrát ukázka loveckého geparda. Úžasná číča... :)
odkaz na fotky zde: Slavnosti pětilisté růže Český Krumlov - Letos jsme s Arty na žádnou šermířskou akci tak nějak nestíhaly, tak jsme se alespoň "vyřádily" na Krumlovských slavnostech - pěkne v kostýmu a se vší parádou...Nutno Arty přiznat nemalé zásluhy, neboť si nás nejen turisté fotili doslava na KAŽDÉM kroku. Důsledkem toho nám pak např. přechod z námestí do pivovarské zahrady (běžně max 10 min cesty) traval téměř hodinu...Nejlepší zážitky přitom byly s organizovanými skupinami turistů, kterých byl Krumlov plný. Jakmile se s námi totiž vyfotil jeden z nich, chtělo pak fotku samozřejmě všech 20..:D :D
odkaz na fotky zde: Výlet na Zvíkov - Počasí se umoudřilo, velká voda opadla a tak jsme si krom jiného udělaly výlet na Zvíkov... :)
odkaz na fotky zde: Náš potůček se "trochu" rozvnodnil...a stala se z něho Amazonka, z našich vycházkových luk pak rýžová pole na kterých se dalo plavat.. Už když jsme se blížily k potůčku a míto pole viděly jen tekoucí masu vody, tušily jsme, že podívaná bude opravudu vyjímečná...
odkaz na fotky zde: Květen 2013 S paničkou jsme se vydaly na výstavu KCHVO do Bechyně a po výstavě jsme si již tradičně udělaly výlet (nakonec se trochu protáhl) okolo řeky .
odkaz na fotky zde: Duben 2013 Stejně jako loni, i letos jsem se s Arty zůčastnily výcvikového víkendu KCHVO na Olšině. K naší radosti se k nám připojila i Terka s Cassy, takže jsme z toho měli takovou malou "rodinnou" sešlost. :) Počasí nám opět přálo, kolektiv byl úžasný a načerpaly jsme opět spoustu vědomostí a poznatků zejména ohledně lestní zkoušek.. :) Velikým překvapením a zážitkem pro paničku pak byla návštěva dvou malých medvíďat. :)
odkaz na fotky zde: čt 18. 4. 2013 Tak už snad máme letos konečně JARO!! - nebo spíš rovnou léto?? Arťánek si sluníčka a 26 stupňových teplot opravdu užívá a vyhřívá se celý den na sluníčku... Panička bohužel stůně, takže ta si užívá akorát postele a hromady kapesníků.. :(
Nicméně příští víkend jedeme, stejně jako loni, na výcvikový víkend KCHVO do Olšiny - už se obě moooc těšíme. Velikonoce 2013
Velikonoční pondělí jsme si užily velkou "zimní" procházkou na Lipně. Vyrazily jsme z Lipna nad Vltavou, přelezli horu Luč se spoustou skal a pokračovaly dál kolem Vltavy pod Lipnem - tzv. Čertovy proudy. Cesou zpět jsme celý vrch Luč pěkně obkroužily, vyšplhaly se zpět do jejího sedla a výlet zdárně ukončily opět v Lipně nad Vltavou. Parádní "procházka".
Jo a na závěr fotoalba na Vás čeká velikonoční překvapení, na které jsme cestou narazily..
odkaz na fotky zde: ne 31. 3. 2013 Začal nám letní čás, ale venku vládne stále zima a sníh... Takhle jsme se dneska na Borku venčily... :) Tolik sněhu jsme neměly snad za celou zimu.... Jaroooo, kde jsi?!
odkaz na fotky zde:
čt 21. 3. 2013 Tak dneska už jsou Artíkovy 4 roky!! To to letí... Panička zase udělala masovej dortík - úspěch byl zaručen.. :)
Pokdu se chcete pokochat, jak jsme se s dortíkem fotily - až jsme se dofotily, mrkněte do fotoalba...
odkaz na fotky zde: Vánoce 2012 Vánoce a konec roku jsme trávily na chatě ve Frymburku. Na původně plánované lyže to moc nebylo, ale navnadily jsme se alespoň na jarní výletování, protože počsí bylo přímo bájové... Takže spokojenost.. :)
odkaz na fotky z Vítkova hrádku:
odkaz na fotky z Cikánské stezky:
st 13. 12. 2012 Panička měla týden dovolenou a tak jsme se vypravily na výlet na Lipno. Všude bylo krásně nasněženo, prostě dokonalá zimní idilka... Jen ta Alpská vyhlídka bez vyhlídky nás dost zklamala... Nutno říci, že panička původně plánovala výlet delší, ale byla mi už ke konci taková zima a mrzly mi nožičky, že se nade mnou slitovala a zavolaly jsme si taťku, aby nás přiblížil pěkně do tepla na chatu... :) Ono fakt děsně mrzlo... :)
odkaz na fotky zde:
so 27. 10. 2012 Hned další víkend po našem skvělém putování jsme si vše chtěly zopakovat v okolí Kašperka. I přesto, že jsme si zablily spacáky a do poslední chvíle plánovaly další puťák, sněhová vánice nás nakonec udolala a po dobré večeři v hodůdce jsme se vypravily zase pěkně zpátky domů do tepla. Vzhledem k intenzitě sněžení bysme se totiž ráno asi jen opravdu těžko vyhrabávaly ze spacáků... První sníh nás letos opravdu trochu překvapil...
odkaz na fotky zde:
víkend 20. - 21. 10. 2012 Rozhodly jsme se užít si posledních slibovaných pár dnů tepla a sluníčka a vyrazily jsme po dlooouhé době zase na vandr. Výlet se opravdu podařil. Zamířily jsme si to do Prachatic a pak dále na jihozápad přes kopečky, pastviny, skalnaté údolí, oboru a závěrem i přes Boubín na konečnou ve Filipově Huti. Počasí se více než vydařilo. Panička "bědovala", že si místo zimního svetru měla přibalit spíš opalovací krém a chodila si koncem října pěkně v tričku a toužila po kraťasech... Jelikož nás stihla asi před 2 měsíci "tragická" událost v podobě rozbitého displeje foťáku a další focení s ním je již jen přibližné míření krabičky na požadovaný objekt s nevalným pokusem o zaostření, fotily jsme některé fotky radši i na telefon. O to milejší bylo pak doma překvapení, jak se někeré fotky krásně povedly.. :)
odkaz na fotky zde: ne 7. 10. 2012 Dnes jsme se aktivně zůčastnily ukázky výcviku psů (vlastně to panička celé organivzovala) na posledních letošních koňských závodech - Hubertově jízdě v Plané u Českých Budějovic. Kromě nás se ukázky zúčastnili 3 psovodi městské policie, naši kamarádi ze cvičáku. Akce to byla skvělá a moc nás to bavilo. Jen bohužel říct, že nám počasí moc nepřálo, by bylo slabé slovo.. Lilo, ne jako z konve, ale jako z požárního hydranzu a navíc se pak přidal i řádný větřík. Také byly nakonec celé závody chvíli po našem vystoupení předčasně ukončeny pro enormní nepřízeň počasí...:( Nicméně zážitek to byl i tak skvělý. Na fotky z celé akce můžete konknout na tomto odkazu (naše vystoupení je až na konci) : http://atypic.rajce.idnes.cz/HUBERT_STAJ_A_L_PLANA_7.10.2012/
(fotky lze zvětšit kliknutím) ne 7. 10. 2012 Od pořadatelů už jsou zveřejněny fotky z PZ ve Zborově, můžete mrknout..:) odkaz na fotky pořadatelů zde: http://zkouskyoharu.rajce.idnes.cz/PZ_KBO_Zborov_29.9.2012/
(fotky lze zvětšit kliknutím) so 29. 9. 2012 s Arty jsme složily klubové PZ (bretaňských ohařů) v I. ceně a obsadily 3. místo!!! Dnes jsme se s Arty úspěšně zůčastnily podzimních zkoušek se zadáváním titulu CACT a res. CACT pořádaných klubem bretaňských ohařů ve Zborově, kousek od Č. Budějovic. Arty mi udělala opravdu velikou radost! Pracovala krásně, s elánem a naprosto spolehlivě vypracovala jak vlečky tak dohldávky (dle odčkávání). Dobře zvládla i mnou trochu obávané klidy před zvěří a společný hon. Na srstnatou jsme přímo nenarazily, čili klid nemohla prokázat a známka 3, jednoho bažanta trochu prohnala, čili také 3 z klidu před pernatou. Na dalšího bažanta již měla lepší vítr a předpisově jej vystavila a setrvala ve vystavení dokud jsem k ní nedošla - čili parádně vystavení za 4 (trochu si tím opravila i to předchozí prohnání bažanta). Bohužel vystavila na poměrně malou vzdálenost, takže postoupení nešlo posoudit a postoupení tedy za 3. Poslední 3 jsme dostaly ze společného honu. Hledala totiž více nalevo než na pravo (nalevo byl les a asi zřejmě i nějaká zvířátka, tak ji to tam táhlo). Jinak vše zvládala s přehledem za 4, vlečky a dohledávky řekla bych přímo předpisově! :) Kámen úrazu pro nás byla nečekaně poslední disciplína - aprot kachny z hluboké vody. Poté co nedávno na honech předpisově! aportovala nepočítaně kachen, mě pokažená známka dostz mrzí. Hlavně, když jsem nám to pokazila zejména já špatným povelem. Arty už ve vodě kachnu nechytila zrovna nejlíp a na břehu ji pak pustila na zem kousíček přede mnou. Chvíli pak váhala a nakonec zvedla hlavu - tedy známka dolů a strážka 4 bodů... no a já vše dovršila dalším (vlasně už zbytečným!!) povelem k aportu. Arty okamžitě kachnu uchopila a předpisově předala, ale bylo to už naprosto zbytečné a jen jsem nám za další povel opět srazila známku doů a připravila nás o další 4 body... Výsledná známka z disciplíny tedy 2 a ztráta 8 bodů... No a právě těchto 8 bodů nás dělilo od 1. místa, 4 body pak od místa druhého.. Holt mě v té chvíli vůbec nenapadlo, že už stačilo kachnu jen sebrat ze země a disciplína by byla splněna se známkou 3.. No, chybama se člověk učí. Teď už si to budu pamatovat! :) Pořadatelé pořizovali během zkoušek poměrně dost fotek. Jakmile budou k dispozici, dám sem odkaz. Zatím jsem vyfotila alespoň doma pár fotek mojí šikulky.. :)
(fotky lze zvětšit kliknutím) 26. 9. 2012
Tak už máme termín na PZ - a to tuto sobotu 29. 9. ve Zborově u Č. Budějovic... Tak drže všechny palce!! 19. 9. 2012 Tak se zase po dlouhé době ozýváme a alespoň zpětně se pokusíme doplnit některé 'novinky"... Začala nám nová lovecká sezóna. Teď v září jsme byly už na 2 honech na kachny. Stejně jako minulý rok jezdíme do Řepče u Tábora, kde je v myslivecém sdružení i mamka Alaska s Terkou a v bucoucnu se jistě přídá i skoro-sestřička Cassie.. :))
(fotku lze zvětšit kliknutím) Prodloužený víkend v Itálii (5. - 8. 7. 2012) Začátkem prázdnin jsme vyrazily, alespoň na prodloužený víkend, do Itálie k Raveně. Byly to sice 2 dny na cestě a dva dny u moře, ale i tak to stálo za to. Jeden večer se nám dokonce poštěstilo a udělaly se i celkem slušné vlnky. Ačkoli je to už docela dlouho, co jsme byly u moře, Arty se chovala jako pravý mořský vlk... Vodu už ani pít nezkoušela a nadšeně se vrhala do vln. Zabydleli jsme se v psím kempu, kde jsme si pronajali mobilní domek, takže jsme měli veškeré pohodlí (i vč. klimatizace :) ). Mezi kempem a mořem byla menší laguna, oddělená od moře jen uzoučkým pruhem písku, padlých kmenů a trávy - prostě přímo ideální prostor na focení... taky jsme se tam taky s taťkou, coby fotografem, řádně vařádily.. :) Při zpáteční cestě jsme se ještě podívaly k alpskému jezeru lago di Grada.
odkaz na fotky zde:
23. 6. 2012 S Arty jsme obhájily 2. místo v Jarním závodě ZKO U rozvodny! Koncem června jsme se zůčstnily Jarního závodu pořádaného na našem cvičkáku ZKO U rozvodny. Soutěžilo se v poslušnosti dle Národního zkušebního řádu. V kategorii upravené ZZO jsme obsadily 2. místo ze 7 závodníků!! Asi ani nemusím psát, jakou mi to udělalo velikou radost.. :)
odkaz na fotky zde: 2. výcvikový víkend KCHVO Lukov-Štěpánov (15. - 17. 6. 2012) S Arty jsme se opět zůčastnily, již druhého, výcvikového víkendu Klubu chovatelů výmarských ohařů. Tentokrát jsme jely na sever až pod Milešovku. Už první výcvikový víkend byl naprosto úžasný a tak zůstává na podiv, že jej tento druhý víkend ještě předčil. Tak skvělé složení špičkových výcvikářů se opravdu jen tak nevidí. O to víc si vážím jejich úžasné ochoty a snahy nás něco naučit. Arty celý víkend pracovala naprosto znamenitě. Vyzkoušely jsme si postupně všechny disciplíny, včetně přinášený opravdu statného zajíce (i mě pz něj po chvíli nošení bolela ruka) a malé lišky. Arty se zájmem nádherně a spolehlivě spolupracovala. Bylo vidět, že ji práce i náramně baví. Také ji všichni výcvikáři moc chválili, což od takových kapacit potěší trojnásob! :)
odkaz na fotky zde: Jak jsme si předletně výletovaly:
odkaz na fotky z Písecka:
odkaz na fotky z Táborska: so 26. 5. 2012
Za měsíc se u nás na kynologickém cvičáku konají závody. S Arty jsme se přihlásily do dvou kategorií - na základní poslušnost a obrany. Tak držte palce, ať do té doby stihneme ještě něco dopilovat.
Jinak se více či méně (prostě jak vyjde čas) snažíme konečně trochu pohnout s daunováním. Snad se brzy dostaneme na přijatelné provedení u nohy a budeme moct začít cvičit na delší vzdálenost. Je to ostuda, že to stále odkládáme a neumíme.. út 1. 5. 2012 Udělaly jsme si prvomájový výlet pěšmo z Borku přes Hosín na Hlubokou.
odkaz na fotky zde: čt 26. - ne 29. 4. 2012 Hned následující víkend, tedy vlastně už ve čtvrtek večer, jsme s paničkou pro změnu vyrazily na výcvikový víkend pořádaný klubem KCHVO. Moc jsme se na to obě těšily. Já samozřejmě na zvířátka a panička na to, že se taky zase něco přiučí, abysme ty podzimky už letos konečně zvládli.
Bydlely jsme v ubytovně na hranici Boletického VVP u rybníka Olšina kousíček od Lipna. Počasí bylo přímo nádherné (možná až moc! - ono 30 stupňů, je holt 30 stupňů), krajina přímo pohádková, a ještě k tomu se sešla skvělá skupina lidí i psů. Takže opravdu idilka.
Dopoledne i odpoledne jsme se věnovali výcviku. Bez problémů jsem zvládala vlečky i dohledávku. Občas jsem teda paničku trochu zkoušela, jestli aport opravdu musí být aport a jestli chůze u nohy nemůže být taky něco trochu jiného... ale nakonec jsem si to vždy rozmyslela a pracovala na výbornou. Jen ten aport z vody a vystavování s klidy před zvěří budeme muset řádně dopilovat. Přes oběd jsme pak znaveně v chládku chaty odpočívali. V sobotu si panička s ostatními udělala dokonce výlet teréním autem přímo do Boletického výcvikového prostoru. Večer pak ještě vždy panička pokračovala v získávání vědomostí na přednáškách, ale to já jsem již spokojeně s plným bříškem spala pěkně v pelíšku.
odkaz na fotky zde: pá 20. - ne 22. 4. 2012 O víkendu jsme se s paničkou a několika známými vydaly do středověku - a to na historickou bitu Libušín. Nejdřív mi to tam přišlo náramně podezřelé. Nic takového jsem totiž zatím ještě neviděla. Všude sousta obřích stanů a všichni tam byli tak divně oblečení, někteří měli na sobě dokonce krásně voňavé kůže ze zvířátek a pláště, které za nimi vlály. Radši jsem na ně všechny pořádně zaštěkala, aby se měli na pozoru. Pak se ale i panička s ostatními oblékla do těch divných šatů a dokonce jsme taky postavili velikánský stan, jako měli všichni ostatní. Tak to asi bylo v pořádku. Druhý den už jsem byla v táboře jako doma. Seznámila jsem se s několika dalšími psy v okolí a obzvláště s jedním z nich jsme si náramně padli do noty. Panička trvala na tom, že se můžu zdržovat jen v okolí našeho stanu, ale občas se naskytla nestřežená chvilka a podařilo se mi vyrazit na průzkum i někam dál. Třeba jednou, když byla panička ve stanu, šel kolem nás pán, který byl oblečený do kůží ze zvířátek. Moc se mi to líbilo, tak jsem za ním zvědavě proběhla až skoro na druhý konec tábora. Bylo tam toho tolik zajímavého.. Spousta dalších lidí, kůží ze zvířátek, voňavé jídlo v hrncích na ohni, další pejskové… Ale to už jsem z dálky slyšela zlobný hlas paničky, tak jsem se radši honem rychle vrátila. Však jsem moc dobře věděla, že takhle daleko sama nesmím. Ale většinu času jsem opravdu vzorně ležela na plácku před stanem a z malého kopečku koukala všechno to zajímavé hemžení na přilehlé ústření pěšině a přilehlém táboře. Hřebem celého víkendu byla samozřejmě bitva. Pro jistotu jsme seděli kus dál. Mělo se totiž i střílet z děl a panička se bála, aby to na mě nebyly moc velké rány… Ale strachovala se úplně zbytečně. Celá bitva se mi náramně líbila. Napjatě jsem seděla a nespouštěla oči z dění dole pod námi. Střílelo se dost, ale mě to vůbec nevadilo. Naopak jsem se zájmem koukala, jestli někde něco zajímavého nespadne (třeba bažant?)… A co bylo vůbec nejlepší, byly létající šípy!! No na těch jsem mohla doslova oči nechat. To vám bylo něco! Jednou letěli na jednou stranu, pak zas na druhou.. Panička se mi smála, že vypadám, jak když sleduju tenisový zápas.. Kdepak tenis, panička tomu evidentně vůbec nerozumí.. Jen ten výhled nebyl nic moc, tak jsem pořád musela natahovat krk jako žirafa, aby mi něco neuteklo. Dělo se tam toho tolik. Ani jsem nevěděla, kam koukat dřív.. To se mi pak kromě paničky smáli i okolo sedící lidé… Mám pocit, že se panička a možná i někteří okolní lidé, nakonec víc dívali na mě než na celou bitvu a náramně se tím bavili..
odkaz na fotky a video zde:
31. 3. 2012 Dnes jsme se s Arty zůčastnily MVP v Českých Budějovicích. I přes nepřízeň počasí a "menší" větrnou smršť, se Arty nádherně předvedla a získala ocenění výborná 3!! Mám z toho veeelikou radost!! Fotky bohužel tentokrát nemáme, byly jsme na výstavě sólo a dokonce jsme byly bez auta, takže celá akce byla trochu zapeklitější.. Den jsme zahájily v 8 hodin ranním 15ti min. pochodem na autobus, pak jsme pokračovaly městskou, přečkaly na výstavě 6 hodin zimy a vichru s následnou cestou zpět, kterou zahájilo 20 min čekání na autobus (to už Arty ihned po příchodu na zastávku naprosto rezignovaně zalehla do závětří a okamžitě usnula). Třešničkou na dortu byla opět 15ti minutová cesta po silnici v šíleném větru a zimě (autobus až na Borek nám totiž jel až za 1,5 hod a to se mi opravdu na zastávce čekat nechtělo). Domů jsme hladové a zmrzlé dorazily až v 5 hodin, ale naprosto spokojené - stálo to za to, a i přes všechna úskalí jsme si to mylím obě moooc užily!!! :) náš posudek (rozhodčí Petr Buba): výška 57cm, celkově harmonicky se pohybující fena, užší paty, lehce strmější zádi, bez vady. známka: výborná 3 Navíc jsme využily příležitosti a nakoupily na výstavě, co se dalo: široký podložený obojek na výcvik obrany, bylinky na detoxikaci, výživu na klouby a nakonec i nové parádní vodítko s obojkem (panička usoudila, že si ho zasloužíme - po 3 letech už totiž naše parádní vodítko už moc parády nedělá :D ). Výsledkem toho tedy mimo jiné i bylo, že onu strastiplnou zpáteční cestu a také převážnou část výstavy panička absolvovala ověšená minimálně 5kg nákladu jako vánoční stromeček... :D A to jsme (bohužel) ani nepořídily nějaké těžší aporty na nácvik, na které jsme se už dlouho těšily - stánek bohužel na výstavě nebyl.. :(
21. 3. 2012 Je to vůbec možné, jak to letí?? Dnes Arty oslavila 3. narozeniny!!!!
Do fotoalba jsem doplnila ještě nějaké starší fotky z podzimních vycházek, výcviku aportu kachny a bažanta a v neposlendí řadě také z úžasného zimního bruslení na Lipně...
odkaz na fotky zde: so 10. 3. 2012
Dneska jsme byly s Arty po značné době opět na cvičáku - přihlásily jsme se na doporučení kamarádky do kynologiského sdružení ZKO "U rozvodny" a jsme obě úplně nadšené! Moc jsme si to obě užily. Nejdřív jsme dělaly stopy, pak poslušnost, překážky a na závěr obrany. Arty byla moc šikovná, poslušná a se zájmem nádherně pracovala. Dokonce si vysloužila potlesk ostatních za vzorně předvedený aport! čt 29. 12. 2011 Moc se všem omlouvám, že jsme se na tak dlouho odmlčely a nedaly o sobě vědět. Studentské období je už bohužel za mnou a starostí přibývá, času ubývá. Nakonec jsme bohužel musely opět odložit zkoušky na příští rok. Vůbec jsem se od jara nedostala k tomu něco s Arty cvičit. Navíc jsme i přišly o naše staré dobré autíčko, takže máme problémy s dopravou.. :( Ale snad bude líp. Pokud se najde nějaký termín, ráda bych udělala podzimní zkoušky už na jaře, tak uvidíme. Dodatečně doplňuji fotky i něco málo povídání - naše první splouvání řeky a fotky z horolezeckého tábora (viz níže), kde jsem byla v srpnu i s Artíkem - mrkněte, stojí to za to.. :)) Byly jsme se teď na podzim už na dvou honech - na jednom z nich dokonce i s mamkou Alaskou. Arty byla naprosto ve svém živlu a velmi rychle pochopila, jak to na honu chodí a co se po ní požaduje. Nádherně hledala, dohledávala a pak i přinášela. Mám z ní velikou radost. Z honu bohužel fotky nemáme, ale můžete alespoň mrknout, jak pak dováděla se svou nejmladší sestřičkou Cassie. Cestou zpět jsme se zastavily ještě na Židově strouze.
odkaz na fotky zde:
odkaz na fotky zde:
Od léta máme také nového kamaráda Bruna. Je to roční maďarský ohař a bydlí kousek vedle nás. Je to parádní dvojka a moc si rozumí.
odkaz na fotky zde:
so 29. 10. 2011
Udělaly jsme si výletní den. Po výstupu na Kleť se nám ještě nechtělo domů a tak jsme se toulaly v okolí Dívčáku a kochaly se podzimem. Nakonec jsme udělaly velký okruh kolem řeky až do Vrábče a lesem zpět k Dívčáku. Parádní výlet zakončil ještě fakt, že můj orientační smysl nejen že nezklamal, ale dokonce jsme z lesa jsme vyšly PŘÍMO u auta!
odkaz na fotky zde: konec srpna 2011 Sjíždění řeky a plaváni na jezu!! Poprvé jsme s Arty sjížděli řeku na kánoi. Byla to spíše jen jednodenní zkušební jízda, ale stálo to za to. Jeli jsme Vltavu ze Zlaté koruny do Boršova. Měla jsem z toho trochu strach, ale naprosto zbytečně. Arty byla šikulka a pěkně seděla, pak i ležela a spala. Voda ani loď jí nedělaly nejmenší problém a zvládli jsme to bez převrácení.. :) Dokonce jsme si s ní na lodi sjeli i menší jezík - také bez problémů. Jelikož jsme měli času dost a bylo hezky, nakonec jsme u jezu zakotvili a přidali se k početné skupině lidí a dětí, co se u jezu koupali a splouvali ho ve vestách. Nebylo to tedy jez v pravém smyslu, jen jakási polozbořená výpusť s pěknými vlnkami a značným proudem. Aby byl Artíkův vodácký výcvik úplný, rozhodla jsem se seznámit ji také s tím, jaké to je plavat v proudu vody na řece (já s vodáckou vestou, Arty jen tak - psí vestu jsme na půjčení nesehnaly a kupovat se mi ji zatím nechtělo). Začaly jsme pomalu a opatrně tím, že jsme šly spolu plavat do proudu pod jezem. Arty s tím neměla nejmenší problém. Dalším pokusem jsme se přiblížili ještě víc do dravého produ jezu - také zvládla bez problémů. Nechala se klidně unášet a pomalu vyplavala ke břehu. Neměla s plaváním v proudu jezu nejmenší problém a tak jsme vyběhli nad jez a proplavaly si ho celý. Ani toho se Arty nezalekla, nechala se unášet vlnami a proudem a kus pod jezem, až to proud dovolil, vylezla na břeh!! Prostě šikulka. Celé jsme to pak ještě několikrát zopakovaly a moc nás to obě bavilo. Hrdě jsem se dmula pýchou, když lidé okolo kroutili nevěřícně hlavou, jak je Arty šikovná a jak se nadšeně vrhá do proudu. Tímto nám tedy k Arty horolezecké průpravě přibyla i průpvrava vodácká. Moc se těším na příští léto a už nějaké to "pořádné" lodní výletování. srpen 2011 Na letním horolezeckém táboře.
Koncem srpna, jsme s Arty jely na dětský horolezecký tábor k Bechyni. Bydleli jsme na základně uhned u řeky, skály byly všude kolem. Moc jsme si to užily. Nakonec nám přálo i počasí a celý týden bylo nádherně teplo a sluníčko, takže jsme se kormě lezení na skalách mohli i každý den koupat. Prostě idylka.
odkaz na fotky zde: čt 16. 6. 2011
Tak teď už zbývám jen já... Panička včera s vyznamenáním složíla myslivecké zkoušky. Tak jen aport, aport, aport! ať už se můžem na podzim vrhnout na kačenky... :o) ne 5. 6. 2011 Jelikož nám aport na suchu už docela slušně jde a navíc bylo dnes opět pořádné horko, odhodlaly jsme se zkusit také aport z vody. Ačkoli má Arty vodu mooooc ráda a i z ní ráda nosí hozené klacíky, na "řádný" aport se zprvu tvářila dost zaraženě. Nejprve si aportu vůbec jakoby nevšímala a pak, dle mého podezření, spíše jen demonstrovala, že jí to ve vodě nejde vzít, mrška jedna... Ale po pár pokusech už šlo vše na výbornou a téměř bezchybně začala přinášet. :o)
odkaz na video zde: so 4. 6. 2011 Konečně jsem překonala nečekané problémy se zpracováním videa a přidala na stránky video Artíkovo aportování. Asi před týdnem začala brát ze země a nyní již celkem spolehlivě přináší na kratší vzdálenosti. Bere radostně vše, pomalu už jsme překonali i nechuť k těžšímu (1,2 kg) "zaječímu" aportíku a zdokonalujeme výdrž při jeho nošení u nohy na delší vzdálenosti - to ji moc nebaví a často hopouští na zem. :o)
odkazy na videa zde: út 17. 5. 2011 Panička byla na návštěvé v Dražicích podívat se na mé nové sestřičky a bratříčky... Už jsou to velcí čertíci a co nevidět se rozprchnou do svých nových rodin.
odkaz na fotky zde: po 16. 5. 2011
Aport, aport, aport! Stále a neustále pilně cvičíme. út 3. 5. 2011
Udělaly jsme si s Artíkem týdenní výlet do Jablonce. Cesta byla poněkud krušná, jely jsme totiž 6 hodin vlakem s přestupem v Praze...
odkaz na fotky zde: so 9. 4. 2011 Přiostřujeme výcvik... Dnes jsme s paničkou byly poprvé navštívit moc milou a šikovnou paní cvičitelku, která se specializuje přímo na ohaře a dokonce je i z Českých Budějovic, takže to máme kousek... :o) Panička si náramně libuje, protože jsme konečně po půl roce trochu pokročily s aportem! Naučila se totiž od paní civčitelky způsob jak mě přimět, abych sama otevřela tlamu a aport si vzala... Je mi to dost nepříjemné, tak to vypadá, že už asi co nevidět začnu radši aporty brát sama a bez donucení. A to taky prý panička chce, jsem zjistila... Však už taky bylo na čase, zkoušky se nám blíží... Tak aportujeme, aportujeme, aportujeme... :o) Přidány fotky ze dvou jarních procházek - na Vrbenské rybníky a pak z venčení jen tak u nás za kopcem... Jen co slezl sníh, můj už tak velký lovecký elán se ještě znásobil... Pořád někde slídím a hledám zvířátka... Také mě čím dál tím víc baví je vystavovat, panička mě moc chválí, jaká jsem prý velká šikulka. Tak jen tak dál...:o))
odkazy na fotky zde: po 28. 3. 2011 Máme radostnou novinku. V pátek 25. 3. 2011 se mamce Alasce narodila další štěňátka, tentokrát už vrh C. Moooc gratulujeme a přejeme, aby se mé nové 3 sestřičky a 4 bráškové měly čile k světu.
Více info na jejích stránkách: http://www.vymarskyohar.wbs.cz po 21. 3. 2011 2. NAROZENINY
Tak už je ze mě v psím světě dospělá slečna... Dneska slavím druhé narozeniny!!! Jeslipak zase dostanu ten dobrý dortík... :o) ne 16. 1. 2011 Páníčkové včera přinesli s mysliveckého plesu spoooustu bažantů... Tak si panička neodpustila mě při té příležitosti hned potrénovat s aportem.
odkaz na fotky zde:
čt 30.12. 2010 Sice docela mrzlo, ale jinak nám dnes krásně svítilo sluníčko, tak jsme vzaly na venčení foťák... :) odkaz na fotky zde:
so 11. 12. 10 Minulou sobotu jsme si s paničkou a taťkou vyrazili na Kleť... Mrkněte na fotky... ;) odkaz na fotky zde:
ut 30. 11. 2010 Tak už nám letos napadl první sníh - a že je ho požehnaně... Takže zimní radovánky můžou začít... Juchej! odkaz na fotky zde:
st 27. 10. 2010 Využily jsme dnešního krásného počasí a panička vzala odpoledne na venčení foťák... Pár fotek se opravdu povedlo...:) odkaz na fotky zde: so 11. 9. 2010 Dnes jsme se zúčastnily speciální klubové výstavy KCHVO ve Velké Bíteši. Bohužel, dnes jsme neměli svůj den. Byla jsem tentokrát strašně nepozorná a výsledek nic moc... :( No, ale však se svět nezboří... Pro paničku jsem stejně nejkrásnější v zemi zdejší...:o) Cestou zpět jsme si alespoň trochu zvedly náladu návštěvou zámku Kámen. náš posudek (rozhodčí Fr. Kaplan): výška 60cm, chrup úplný těsný nůžkový, oko jantarové. Fena střeně silné kostry, výrazného samičího typu, ve výstavní kondici, typické hlavy, suchého krku, lehce klenutého hřbetu, správné spodní linie, hrudní končetiny volnější v loktech, jinak správně zaúhlené, pánevní končetiny s korektním zaúhlením, lepší v postoji, v chodu lehce sbíhavé pánevní končetiny, tlapka uzavřená klenutá, osrstění standardní. známka: velmi dobrá
odkaz na fotky zde: čt 26. 8. 2010
Ve fotoalbu už jsou přidány fotky do moře i z tábora, tak můžete mrknout...
odkaz na fotky zde: čt 5. 8. 2010
Tááák a zítra nás (tentokrát už je to jisté) čeká velikánská premiéra - jedu s pančkou na týden k moři do Chorvatska... Tak nám držte palce, ať zvládnem cestu levou zadní, ať máme pěkné vlnky na dovádění a ať se moc nekřením, až zjistím, že všechna ta hromady vody je odporně slaná :d ... No a my vás pak naoplátku zásobíme, jako vždy, značným množstvím foteček...
Hned z Chorvatska si to pak zamíříme rovnou do Brodu nad Dyjí na letní výcvikový tábor KCHVO, čili se ohlásíme až někdy za 14 dní. Takže držte palce i na tábor ať se toho s paničkou hodně naučíme a nejdeme si spoustu nových kamarádů... pá 16. 7. 10 Panička moc nestíhá, tak jen stručně pár novinek... Minulý týden jsme byly na procházce s mou skoro-sestřičkou Ellí, která tu na jihu byla s rodinkou na prázdninách... Vyšli jsme si na kopec Kohout ve Slepičích horách. Všichni jsme si to prádně užili a máme samozřejmě i spoustu fotek. Ještě druhý den jsem spinkala jak andělíček, jak jsme se krásně vydováděly... Jedinou černou tečkou odpoledního výletu byl můj lovecký incident, na který teda ale vůbec nejsem pyšná... Na jedné louce nás totiž asi ve 100 m vzdálenosti míjela rodinka s jorkšírem.. No, a jak ten malý pejsek cupital v nízké trávě, připadal mi docela jako zajíc - tak jsem za ním najednou úplně z ničeho nic vyrazila a šla ho ulovit... Chudáček běžel asi nejrychleji v životě... Nicméně jsem ho rychle doháněla a v mé lovecé euforii jsem stále nejevila ani sebemenší náznak toho, že bych si hodlala uvědomit, že nelovím žádnou zvěř, ale gaučového psíka... Bezmocná panička byla na infarkt a páníčkové psíka jakbysmet... Sama nevím, jestli bych si alespoň v poslední chvíli stihla uvědomit, že je to jen pejsek a upustila od své lovecké vášně... Nicméně jorkšírovi se podařilo udělat menší kolečlo a zachránil se v náručí u svého páníčka... Naprosto vyšokovaná panička se pak už jen zmohla na jakýsi pokus o omluvu a rychle mě (už zase klidnou a poslušnou) odvedla pryč. Snad ještě dvě hodiny potom se jí rozčilením třásly ruce a doma pak, se slovy, že si to zaslouží, do sebe kopla dva řádné panáky třešňovice...
Odkaz na fotky zde:
odkaz na videa :
so 26. 6. 10 ZV Pelíkovice - Arty je vítězka zkoušek!! Dnes jsme se v Pelíkovicích u Jablonce nad Nisou zůčastnily zkoušek vloh. I přes značné horko pracovala Arty skvěle a s nadšením. Dostala nádhrerné známky a s 220 body! z 228 možných jsme nejen úspěšně dokončily zkoušky v I. ceně, ale Arty navíc zkoušky vhoh vyhrála! Ani snad nemusím psát, jakou mi tím udělala ohromnou radost, něco takového jsme vůbec nečekaly... Ze všech disciplín dostala nejlepší známky, tj. 4. Jen z poslušnosti jsme dostaly za 3 (ale to pokazila spíš panička mnoha povely a málo používanou píšťalkou) a pak jsme ještě dle pravidel dostaly za 3 z klidu před srstnatou zvěří, na kterou jsme během zkoušek nenarazily... Kompletní výsledková tabulka zde.
odkaz na fotky zde:
so 19. 6. 10
Dnes jsme se byli i s taťkou podívat na národních mysliveckých slavnostech na zámku Ohrada. I když to vypadalo všelijak, kupodivu jsme nezmokli, což bylo super. I letos budila Artynka, tentokrát už jako velká dáma, u kolemjdoucích pozornost a nechala se naprosto trpělivě a požitkářsky od všech hladit. Hlavně od dětí, ty má moc ráda... :) Jinak s ní ale celou dobu šili všichni čerti, se zvědavkou jednou. Nejradši by se byla rozběhla do všech stran a všechno a všechny očichala... Panička měla od toho jejího věčného dovádění až ke kolenům kalhoty celé od bláta...
Všem se nám samozřejmě nejvíc líbily ukázky sokolnictví, které jsme letos, na rozdíl od loňského roku naštěstí stihli (i když teda jen čirou náhodou). Arty si ptáčků zpočátku ani nevšímala (víc jí zajímali v povzdálí klusající koně), ale jakmile nám ptáčci začali lítat nad hlavou a máchat křidlama, mohla se Arty zbláznit vzrušením... Nevěděla chuděrka, jestli je má dřív vystavovat nebo honit a co si o tom všem vůbec myslet... Ale i přes to se nechala docela dobře "uklidnit" a tak jsme se mohli "v klidu" dokoukat... Taťka samozřejmě vyfotil spoustu krásných fotek - jsou to teda hlavně fotky ptáčků, my s Artíkem jsme je na na pár fotkách (pózovaly jsme na schodišti zámečku), ale jsou tak povedené, že mi bylo líto je sem nedat...
odkaz na fotky zde:
Máme se mooooc dobře. Skoro celý týden po výstavě jsme si užívaly nádherného počasí a chodily se každý den koupat na Mydlák. Jednou se k nám připojila dokonce i Lenka od Amirky!!!...:D Teď už nám počasí zase tak moc nepřeje, ale my se nedáme zastrašit.... Zítra se chystáme na myslivecké slavnosti na zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, tak snad nezmoknem.... Byly jsme se tam podívat už loni a tenkrát to bylo vlastně poprvé, kdy jsem se seznámila s větší masou lidí. Však jsem tam taky, jako ještě malinké pejsátko, vzbuzovala náležitou pozornost! :) Dneska nám po delší době zase trochu svítilo sluníčko, tak jsme vzaly na venčení foťák. Moc toho sice není, ale aspoň něco.... :)
odkaz na fotky zde:
so 5. 6. 10 NVP Klatovy
Moc děkujeme všem, kteří na nás mysleli a drželi nám na výstavu palce. :) Bohužel, se nám tentokrát moc nedařilo... Pan rozhodčí mě zkoumal opravdu důkladně, nic nám neodpustil a dostala jsem jen velmi dobrou... Výstava tedy nedopadla úplně podle našich představ, ale nám to zas tak moc nevadí. Pro paničku jsem stejně nejlepší pejsek a podle ní jsem to stejně vyhrála - což je vlastně pravda, protože v našem kruhu jsem byla opravdu první (druhá fenka dostala pouze dobrou). Navíc jsem paničce udělala ohromnou radost, jaká jsem prý byla celou dobu úžasně šikovná a trpělivá. Hlavně postoj se nám krásně povedl... Naprosto trpělivě jsem stála jako socha, přesně tak, jak si mě panička postavila!! náš posudek (rozhodčí RNDr. Petr Dvořák): výška 57 (normálně mám o 4 cm víc), chrup úplný, skus těsný nůžkový, oko sv. jantarové, fena střední kostry, typ. sam. výraz, typ. hlava, výše nasazený krk, dosud ne zcela pevný hřbet, silnější ramen. kost, dobrá spodní linie, vzadu dobře zaúhlena, srst standartní, povaha klidná
odkaz na fotky zde:
Jako už tradičně jsme využili cesty do Klatov a po výstavě jsme si s taťkou udělali výlet na zříceninu hradu Rábí. Počasí bylo více než krásné a moc jsme si to užili. Samozřejmě máme spoustu fotek. Jelikož bylo dnes takové horko, sjeli jsme se ještě k večeru s celou smečkou koupat na rybník Mydlák. Voda byla kupodivu už docela teplá a tak se koupali i páníčci...
odkazy na fotky zde:
po 31. 5. 10
Minulý týden jsme se přihlásily na ZV pořádané 26. 6. v Jablonci nad Nisou, tak nám držte palce, ať jsme zdraví a stihnem třeba ještě něco natrénovat...:)
Jinak tuto sobotu 5. 6. se chystáme na národní výstavu psů do Klatov, takže kdybyste někdo nevěděl, co počít s volným časem, můžete nám přijet fandit...
No a v neposlední řadě jsme se také přihlásily na letní výcvikový tábor KCHVO, tak už se mooooc těšíme...
Ve fotogalerii jsou konečně přidány i nové fotky ještě z minulé neděle. Udělali jsme se procházku po hrázích Vrbenských rybníků, teťka zkoušel nově pořízený foťák a já se letos poprvé koupala a aportovala z vody klacíky...
odkaz na fotky zde:
so 21. 5. 10
Dnes jsem měla opravdu nabitý den. Ráno jsme i s Lenkou vyrazily směr Hartmanice na zkoušky vloh. Bohužel pro nás, z osmi pejsků se nedostavil pouze jeden a tak jsme se jako druzí náhradníci na zkoušky těsně nedostaly... Co se dá dělat, zkusíme se přihlásit ještě jinam, jestli se nám to povede... Chvilku jsme se v Hartmanicích ještě zdržely a sledovaly psí kolegy při práci a pak jsme vyrazily na výlet do blízké Židovy strouhy. Počasí nám přálo a procházka neměla chybu. Jen panička s Lenkou občas bezradně stály u potoka a přemýšlely kudy dál,protože bylo potřeba kvůli skalám poměrně často potok přebrodit.
Úžasnou tečkou dnešního programu byla pak odpoledne návštěva v Dražicích u mé maminky. To už jsem byla ale náležitě unavená, takže jsem vše jen zběžně prozkoumala, chvilku si hrála s Bakem a pak už se jen líně rozvalilovala na sluníčku...
Zbývá snad jen dodat, že když jsme se k večeru vrátily domů, svalila jsem se spokojeně na své místečko v obýváku a nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jsem se zvedla, až když mě šla večer panička na spaní uložit do boudy...
Z dnešního dne se povedlo mnoho opravdu nádherných fotek (pro větší přehlednost jsou rozděleny do 3 alb)... :)
odkazy na fotky zde:
  
Jinak to nechci zakřiknout, ale vypadá to, že jsme s Artíkem to její holoupaté období překonaly. Dneska mi na Židově strouze opět přinesla odněkud nalezenou kost z nějakého zvířete... Tak snad už zase dostává chuť aportovat. Udělala mi velikou radost...
pá 21. 5. 10
Tak jsme se v pořádku vrátili z návštěvy v Pulečném u Jablonce. Cestu autem jsem zvládla s přehledem na jedničku. Je vidět, že už jsem velká holka a s autem už nemám problém (konečně!)... Návštěva se mi mooooc líbila. Především jsem tam bydlela s hned 2 kočičkama!!! Tada vlastně kočičky byly ihned po mém příchodu chuděrky vyhnány ven do toho psího počasí, tak jsem je sledovala alespoň přes okno. Trvoalo mi snad přes 2 hodiny, než jsem konečně dostala pocit, že už jsem vše dostatečně prozkoumala. Všude to vonělo kočičkama a samozřejmě i spoustou jiných neznámých pachů, tak jsem s nosem u země vzrušeně porzkoumávala každý čtvereční centimetr. A protože kočičky se dostanou i nahoru, zkoumala jsem dle možností (co mi dovolili) i vše ostatní. Mé pátrání definitivně skončilo tím, že jsem se zamotala do záclony a ona na mě spadla... Tak jsem byla lapena definitivně a nezbylo mi než schlíple počkat, až si mě nazlobená panička přijde vysvobodit... Pak už jsem radši nasadila "vzorný" výraz a další pátrání odložila na později....
Defakto celý zbytek návštěvy jsem pak trávila pozorováním kočky na terase a za oknem, kde se schovávala před deštěm. Brala jsem jako sovou povinnost mít o tom čtyřnohém stvoření neustále přehled a tak jsem neměla chvilku klidu. Dokonce jsem své denní pospávání omezila jen na slabou půlhodinku - a i tak jsem pořád jedním okem sledovala terasu. Musím říct, že páníčkové mě v tomto směru teda opravdu pořádně zklamali. Nejen, že mi se sledováním toho zákeřného stvoření vůbec nepomohli, ale dokonce naprosto ignorovali veškerou mou snahu je na kočku upozornit - natož aby je napadlo mi otevřít ty zpropadený dveře, u kterých jem tak důrazně celou dobu demonstrovala, že chci ven!! Co naplat, musela jsem veškeré to sledování holt oddřít sama...
I na procházkách jsme s paničku narazily na spoustu zajímavého. Byly tam ovce, kozy, krávy a dokonce jeden koník. Všechna tahle zvířátka jsem už ale trochu znala a tak jsem jim nevěnovala moc pozornosti. Nakonec pro mě stejně byly najzajímavější myšky... Jedna věc pro mě ale přeci jen byla nová. Zjistila jsem, co je to ohradník... Panička byla nejdřív opatrná, vedla mě nakrátko a nechtěla mě k němu pouštět (mě naopak moc zajímal - na drátech byla místy úžasná ptačí hovínka a kůly taky moc zajímavě voněly...). I přesto jsme o ohradník několikrát zavadily (musely jsme ohradník podlézat, protože cesta vedla několika ohradami) a nic se nestalo, byl vypnutý. Tak panička polevila a nechala mě i občas pod ním probíhat kousek do ohrady. Co jsme bohužel nevěděly bylo, že horní ohradník jedné z ohrad byl zapnutý - zjistila jsem to, když mě při průzkumu jednoho z kůlů něco divně štíplo do čumáku.. Řádně jsem vykvíkla a běžela se schovat k paničce, ale už ani ne po půl minutě jsem si zase vesele zkoumala dál... Přeci se nedám jedním neůspěchem zastrašit!
Přestože nám celou dobu pršelo, foukalo a vůbec bylo všelijak, jen ne hezky, nafotily jsme s paničkou kupu úžasných fotek, tak můžete mrknout. Jsou přidána i nová videa, abyste viděli, jak velké jsem měla s těma kočičkama trápení... Mám také krátké video mého hrdiství u krav...
odkaz na fotky zde:
Zírtra se chystáme do Hartmanic na již zmíněné zkušky vloh. Bohužel se ani do dnešního dne žádný pejsek neodhlásil a tak nám, jako druhým náhradníkům nezbývá než doufat, že se třeba zítra 2 pejskové nedostaví... Naděje umírá poslední, no ne? Přinejhorším si jen uděláme výlet a omrknem, jak to jde ostatním pejskům...
Jo, a máme ještě jednu novinku... Panička se dnes zapsala do kurzu a chce se dát k myslivcům...
ut 18. 5. 10
Dneska vyrážíme na dvoudenní "výlet" do Jablonce... Tak budu po celkem dlouhé době spinkat mimo domov. Už se s moc těšíme. Aspoň budu mít nějaké vzrůšo. Jen tu cestu autem, abych v pořádku zvládla...
Jinak včera panička zjišťovala aktuální stav na ZV a zatím se nikdo neodhlásil... No uvidíme. Určitě tam pojedem, při nejhorším si uděláme jen výlet. Naděje umírá poslední.... Jo a pojede s náma i Lenka od Amirky!!!
po 17. 5. 10
Ach ty hormony, ach ta puberta... Včera v Holašovicích dotáhla Arty svou paličatost ohledně aportování k dokonalosti - začala nám dokonce zvěř zapírat!! Co se systému a vytrvalosti hledání týče, je to stále lepší a lepší, ovšem, co je to platné, když je ani ne půl metru od bažanta a tváří se, že tam nic není a lyšácky na mě kouká, proč po ní tada jako chci něco nosit?! Joj, mrška jedna.. Budeme na ní muset něco vymyslet... A to to ještě před háráním byla taková úžasná šikulka a z vleček bez problémů vše přinášela... Dokonce mi tehdy nosila na procházkách i různé zvířeci kosti či zbytky nožiček, které různě objevila...
Když už je teď zdravá, snažím se jí alespoň co nejvíc zaměstnat a pokud možno i utahat, aby přišla trochu na jiné myšlenky (a konec konců něco nasportovat, by nám taky neuškodilo...) Tak teď chodíme každý den na kolo, postupně prodlužujeme vzdálenost a musím říct, že to Artynce náramně svědčí, hned je o něco málo "rozumnější"... Jen ta panička, aby vydržela...
čt 13. 5. 10
Chi chi, Arťánek si dneska při venčení našla novou zábavu: skočit doprostřed co největší louže a pořádně jí rozstříknout na všechny strany... a čím víc to stříkalo, tím blaženější měla výraz a očíčka jí šibalsky jen svítily...
No a takhle to pak vypadalo v praxi doma, kam se hrabou indiáni... :D
 
st 12. 5. 10
ut 11. 5. 10
Nemoc už je od minulého týdne úspěšně zažehnána a panička mi už zase dovoluje vesele běhat a dovádět. Asi i pomalu vyndáme kolo a začnem "sportovat"...
V neděli jsme byly opět cvičit v Holašovicích. Dohledávka mi už začíná pěkně jít, i píšťalkou se docela nechám smětrovat. Jen to přivolání, když narazím na něco zajímavého, nám teď nějak nefunguje...
 Taky jsem začala naprosto odmítat cokoli aportovat, ani když si doma hrajem s hačkama, nechci nic přinášet... Jo, jo, paničku to stojí něco úsilí, aby se mnou pohnula... A to už jsem tak krásně přinášela i zvířátka z vlečky... No jo, co se dá dělat.. Holt hormony pracují - od hárání mě pořád ještě trápí falešná březost, tak jsem jak vyměněná... Navíc volnější režím a klid doma během marození taky udělali své...
Dneska odpoledne se chystáme na klasický cvičák, tak jsem zvědavá, jak nám to půjde... Aspoň se trochu zabavím..
Jinak jsou ve fotoalbu přidány nové fotky. Panička dostala pocit, že poslední dobou nějak míň fotí, tak nám na venčení přibalila foťák...
odkaz na fotky zde:
ne 2. 5. 10
Dneska si páníčkové udělili výlet do Dražic podívat se na mé skoro-sourozence... Jo, kde jsou ty časy, kdy jsem byla i já taková malinká žížalka... Pejsánci jsou naprosto úžasní (jak taky jinak) a krásně hraví a zvídaví... Budeme jim i jejich budoucím páníčkům moc držet palce, aby z nich vyrostlí ti nejlepší výmaráčci a aby dělali všm jen radost...
Povedlo se nám pár skvělých fotek, jsou ve fotoalbu...
dokaz na fotky zde:
so 1. 5. 10
Páníčkové byli dneska omrknout zkoušky vloh, tak už jen honem být zase fit, ať můžem ještě něco natrénovat...
st 28. 4. 10
Už zase stůňu...:(( Ach ty bacily. A to je zrovna venku tak hezky...
so 24. 4. 10
Tak nám to s háráním vyšlo dobře a dnes jsme se zůčastnily MVP v Českých Budějovicích. Arty byla nejprv docela vyjukaná, co tam všude bylo pejsků a lidí a nejradši by si šla se všema hrát a vše zkoumat, ale jak čas a hodny čekání ubíhaly, byla už docela klidňoučká. A navíc včetně páníčků i řádně upečená, jak nám pražilo sluníčko... Uff, to bylo ale horkooo!! Někdy kolem druhé hodiny odpoledne na nás teprve přišla řada. Arty byla naprosto skvělá. Krásně běžela u nohy a pěkně se na všechno soustředila. Vůbec na to, že to byla naše první výstava a na to, že Arty měla trochu bolavou nožičku (sedřel se jí malinko polštářek na zadní noze a ona si to ještě náležitě ošetřila = okousala) si myslím, že jsme se předvedly moc dobře. Samozřejmě ještě máme spoustu věcí co pilovat. Výstavní postoj se nám na výstavě zrovna moc nepoved, jak jsem koukala na fotky... Jo, jo i panička se má co učit, aby mě tam dobře nastavila. Klidně mi ty zadní nožičky mohla ještě posunout... Nicméně jsme dosaly velmi pěkný posudek a Výborná 3, takže spokojenost...
v záložce výstav a zkoušek můžete kouknout na posudek :)
odkaz na fotky zde:
ne 18. 4. 10
Tak to s výstavou vypadá docela nadějně, zdá se, že se hárání blíží ke konci... Tak uvidíme.
Jinak jsme dnes byly "už" po třetí na výcviku v Holašovicích a jsem prý velká šikulka... Všichni mě moc chválí... Mé nadšení pro práci a zvířátka je naprosto úžasné (někdy až moc, ale klid před zvěří už nám tyké docela jde - jen si občas ráda štěknu
). Vlečky zvládám naprosto bravůrně, vyzkoušely jsme už králíka, kachnu i bažanta. A moc mě to baví. Dneska jsme zkoušely i vystavování živého králíka. Bohužel se nám tam odněkud přimotal nějaký záhadný děda, tak jsem sice vystavila, ale pak jsem odběhla prozkoumat dědulu... No, příště už to snad vyjde líp... Zatím je asi největší úskalí v tom, že pořád slídím s nosem u země (a nejčastěji čuchám myšky), ale prý je to normální a časem sama přijdu na to, že zvířátka líp navětřím, když hlavu zvednu... No, zkusíme na tom nějak motivačně zapracovat...
Asi se zkusíme v květnu zůčastnit i zkoušek vloh, prý bysme to měly zvládnout, tak uvidíme. Určitě to bude minimálně dobrá zkušenost na další zkoušky... Snad nám to vyjde a stihneme se sjet podívat na nějaké dřívější zkoušky vloh, abysme viděly, jak to všechno probíhá... Ale přihlášku pošlem určitě...
so 10. 4. 10
Tak máme jarní svod úspěšně za sebou. Pořadatelé byli vstřícní a dovolili nám jít jako poslední. Arty dostala nejlepší možný posudek: výška 61cm, povaha klidná, kostra silná, srst nadprůměrná, skus nůžkový, plný chrup, atd. - prostě šikulka...
Mám z toho veeelikou radost.
V sekci výstav a zkoušek je přidán oskenovaný posudek, tak se můžete mrknout...
ve fotoalbu je i pár fotek...
odkaz na fotky zde:
pá 9. 4. 10
Tak už je ze mě velká holka - včera na mě přišlo první hárání... Jen panička se z toho chytá za hlavu, jelikož akorát zítra je jarní svod a pak 24.4. výstava... Upss...
No, snad se nám alespoň podaří nějak absolvovat ten jarní svod (pejskům ještě nevoním a svod by neměl být nic moc náročného, tak nám snad dovolí jít aspoň jako poslední)... Byl by to jinak docela průšvih, tak nám drže zítra palce...
Ve středu se nám na novém cvičáku moc líbilo. Pán byl moc příjemný a vypadá to, že výcviku opravdu rozumí (aby taky ne, dělá prý dokonce rozhodčího..:) ) Jen se teda musím přiznat, že jsem se zrovna moc dobře neuvedla. Panička už ze mě byla dost zoufalá... Možná to bylo blížícím se háráním, možná tím, že jsem byla zvyklá, že po příchodu na cvičák si hodinku dovádím s pejsky (byť šlo o jiný cvičák, ale asi jsem poznala, že je to tu voní podobně, či co...) nejspíš, to bude asi od každého trochu... - nicméně jsem se naprostou většinu cvičáku chovala doslova jak pominutá, štěkala na celé kolo, že si chci hrát a pobíhat kolem, nedala se utišit a tancovala na vodítku jak smyslů zbavená...
 Juj, krušné chvíle pro mojí paničku. Takhle zblázněnou mě ještě neviděla... No, snad už to příště bude lepší... 
Jinak v neděli ráno jedeme konečně zase po dlouhé době do Holašovic na lovecký výcvik. Už se moooc těšíme...
po 5.4.10
Tak po týdením nedobrovolném odpočinku (bacil mě nějaký bacil) máme před sebou celkem rušný týden. (A je to jen dobře, protože být zavřená doma je pro mě peklo - a ještě větší pak samozřejmě pro mojí paničku, která už neví co se mnou :D...) Ve středu nás čeká premiéra na novém cvičáku (viz odkaz) - naše dosavadní paní cvičitelka skončila, tak jsme se přesunuly jinam - uvidíme, jaké to bude. Mělo by se mnohem víc cvičit. Na dosavadním cvičáku jsem si většinu času jen hrála s pejskama (což se mi teda samozřejmě moc líbilo). Tady už budeme jen 4 pejsci a žádné hraní, nýbrž příprava na zkoušky ZOP, tak jsme na to s paničkou zvědavé...
No, a v sobotu už mě čeká jarní svod! Tak snad nám to dobře dopadne...
Přidána nová videa...
ne 28. 3. 10
Dnes nám bohužel odpadl lovecký trénink, tak holt musíme vydržet do příštího týdne...(Nicméně s paničkou cvičíme přivolání a daunování na píšťaklu, takže práce máme až až... )
Udělali jsme si tedy alespoň výlet na Židovu strouhu. Opět jsem prokázala, jaký jsem nezmar a skálolezec. Páníčkové nestačili valit oči. Při výstupu na první balvan jsem si ještě moc nevěřila, tak mi musela panička trochu pomoct. Ale pak jsem přišla na to, že na tom vůbec nic není a všichni se nestačili divit, kam až jsem schopná se vyškrabat!! Panička dokonce začala pochybovat, jestli jsem opravdu pes a jestli nemám náhodou předky kamzíky...
odkaz na fotky zde:
ut 23. 3. 10
Dneska musím Artíkovi složit vééélikánskou pochvalu za to, jak nádherně pracovala na cvičáku. Opravdu z ní mám velikou radost. Objevily jsme se tam po menší odmlce a rozdíl od minule je opravdu markantí. Krásně se na cvičení soustředila a byla i nezvykle trpělivá - bez problému vydržela sedět asi 10 minut v klidu u nohy. Poprvé jsme zkoušely odložení za pochodu. Provedla to naprosto bezchybně i přes to, že vedle ní byli dalíší pejsci. Dokonce se nám povedlo i odložení ve stoje!!! To jsem opravud valila oči! Vůbec by mě nenapadlo, že to zvládne! Povel zůstaň jsme ve stoje ještě nezkoušely.. Ale ona bezvadně stála na místě, ani se nehla a dokonce si ani nesedla!! Je to opravdu šikulka, dneska z ní mám opravdu ohromnou radost!
Bohužel pro Artíka, skončil denšní cvičák ne zrovna šťastně.. Doplatila "konečně" na svou zvědavost (musí bejt prostě všude, kde se něco děje), připletla se k peroucím se pejskům a od jednoho dostala ťafku po čumáku... Stalo se jí to poprvé a chuděrka vůbec nechápala, co se to děje. Už si pak ani s nikým nechtěla hrát a daného pejska obcházlela minimálně v 10m odstupu... Ještě, že už byl stejně konec. Dostala bolestné a za chvilku jsme šly domů... Snad se aspoň pro příště poučí...
po 22. 3. 10
Včerejší oslavu narozenin jsem si opravdu užila. Už jsem nějak tušila, že se pro mě něco chystá a byla jsem jak na trní. Pak konečně přišla panička s tím úžasným dortíkem, který jsem v kuchyni čichala už od rána... Mňam, to vám tak krásně vonělo. Postavila jsem se na zadní a čichala k dortíku snad půl minuty v kuse! Všichni valili oči, že se tak dlouho na zadních udržím - určitě jsem trhla rekord. Nejdřív jsem dort pěkně olízala, pak jsem se do něj pustila. Během několika málo vteřin byla půlka dortu pryč (teda vlastně v mém příšku..:D ) Zbytek prý dostanu až zase pozdějc... ach jo... To bylo žalostného kňučení... Pak jsem dostala další dárečky: od páníčka "tygří žížalu" a od mamky s taťkou šampon s norkovým olejem a velkou sušenou kost... Následovala trocha pózování před foťákem a pak jsem se pustila do lítého boje s tygří žížalkou... Kupodivu to ve zdraví přežila, jen jsem jí procvakla ouško - to kdyby třeba chtěla nosit naušnici...
odkaz na fotky zde:
ne 21. 3. 10
Dnes slavím své PRVNÍ NAROZENINY!!!
Rok utekl jako voda a je ze mě už velká slečna. Panička mi zrovna dodělává masíkový "dort" a večer to pořádně oslavíme.. Co jsem se tak motala v kuchyni, dortík mi moooc krásně voní - myslím, že se paničce povedl...
Akorát nám to tak hezky vyšlo, že jsme zrovna dneska ráno začaly s loveckým výcvikem... (Chtěli jsme začít už někdy koncem února, ale věčný a letos nekonečný sníh nám to nedovolil.) Ráno jsme tedy s paničkou nasedly do auta a vydaly k Holašovicím. Tam už na nás čekala naše budoucí paní cvičitelka a popovezly jsme se kousek dál na louku k lesu. Nejdřív mě nechaly jen tak běhat po louce, pak mě panička vysílala na různé strany... A hned jsme dostaly první domácí úkol: panička zakazovala myšky hrabat, teď už je nesmím ani čichat - celou dobu jsem totiž nedělala nic jiného, než slidila myšky...
Pak jsme párkrát zkusily přivolání - naprosto bezchybné (jo, když nemám poblíž nic moc rozptylujícího, tak mi to jde...) Taky jsme dostaly velkou pochvalu, jaká jsem pěkně poslušná... Pak přišlo na řadu seznamování se zvířátkama... Na to jsme s paničkou byly zvědavé nejvíc... Paní cvičitelka nám na louku dala zajíčka a já ho pak měla hledat... Chvilku jsem zase zkoumala myšky, ale pak jsem ušáka zavětřila a běžela ho prozkoumat. Moc krásně mi voněl. Chvilku mě s ním škádlily, pak zkusily, jestli ho budu držet - byl na mě nezvykle těžký, ale chvilku jsem ho držela. A máme další domácí úkol: držení zajíčka a vůbec všeho (zatím jsme s paničkou zkoušly jen s hračkama, nedávno jsem dostala i aprotovacá dřevěnou činku, takže přiostříme... ale povel už znám, pustit taky umím, tak už jen vydržet držet, než panička přikáže pustit - to mě holt moc nebaví...) Ale zajíček se mi moc líbil - dostaly jsme ho dokonce domů na cvičení!! Už se nám chladí v mrazáku.. . Pak jsme podobný postup zopakovaly s kačenou.. I ta se mi moc líbila...A do třetice všeho dobrého máme další, zatím asi nejpodstatněší úkol - tj. naučit se daunovat. Zatím umím jen lehni! Panička s daunováním radši čekala, až se s někým poradí, co a jak. Teď teda přidáme píšťalku a budem cvičit důslednost... Časem taky zapracujeme na povelu vpřed! UFF! To toho je... Ale moc jsme si to dneska obě užily a už se opravdu moooc těšíme na příště - zase v neděli... Myslíme, že nás to bude opravdu bavit a to je hlavní!!! Však na všechno to učení máme dost času...
Jo, jinak, co se týče trénování na výstavu.... tuhle už se paničce dokonce povedlo posunout mi trochu zadní nožičku a já tak vydržela pěkně stát!! Chacháá - ono nám to půjde...
so 20. 3. 10
Panička prohlásila, že už jsme strašně douho nejeli nikam vlakem, ani autobusem a že bych jí takhle za chvíli doma zakrněla... Tak jsme využili pěkného skoro-jarního počasí a udělali si výlet vlakem do Borovan a pak podel Stropnice k Žižkovu rodišti a do Radostic na vlak. Moc se nám to líbilo. Panička pozvala i několik svých kamarádů, takže nás nakonec byla docela pěkná tlupa a bylo veselo...
odkaz na forky zde:
po 15. 3. 10
Tak ačkoli už bude v neděli první jarní den ( a moje 1. NAROZENINY!!!!!), sníh nám stále padá a padá... Kvůli sněhu pořád odkládáme lovecký vývik - nedá se stopovat - a už nás to s paničkou nebaví... Já už chci stopovat zvířátka!!!! Panička už se taky nemůže dočkat...
Minulý týden jsme se s paničkou jely podívat (a ukázat
) za naší chvatelkou a maminkou do Dražic. Cesta autem (byť hodinová) proběhla bez problémů - přeci jen už si zvykám... V Dražicích se mi mooooc líbilo. Byla jsem z toho celá vyjevená. Hned na dvoře běhaly za ohradou slepičky, na zahradě jsem pak čichala Baka s Alinkou... a vůbec mi to všude kráááásně vonělo... Z čeho jsem ale byla asi vůbec nejvíc u vytržení byl (už 7 měsíční) Jindříšek... Děti mám hrozně ráda a strašně moooc jsem si chtěla s tím úžasným člověčím štěňátkem hrát!! Myslím, že i jemu jsem se líbila. Když jsem na něj dovádivě štěkla, aby si šel hrát, začal se na mě smát...Snažila jsem se k němu od paničky nepozorovaně odplazit, ale to se mi bohužel nepovedlo.... No, aspoň, že mi panička dovolila si ho trochu očichat a seznámit se...
Jinak i nadále cvičíme postoj a předvádění na výstavu... No, jde to hůř, než jsme čekaly...
Už jsem teda konečně pochopila, že i když mi panička zvedá vodítkem hlavu nahoru, nechce, abych u toho skákla... UFF!! U postoje už docela klidně stojím, ovšem o nějakém posouvání hožiček zatím nemůže být řeč... No, však máme ještě měsic čas, snad to nějak stihnem...
so 27. 2. 10
Dneska jsme využily krásného předjarního počasí a udělaly si malou výleto-procházku na vrch Baba. Svezly jsme se autem přes kopec do Hluboké nad Vltavou a odtud šly podel řeky a Staré obory až na Babu... Foťák jsme samozřejmě nazapomněly vzít sebou (na rozdíl od mobilu, který zůstal doma na posteli), takže můžete mrknout na fotky.
odkaz na fotky zde:
čt 25. 2. 10
Tak už jsem zase o měsíc starší. V neděli mi bylo 11 měsíců!!
Dneska jsme si s paničkou užívaly prvního jarního sluníčka a vyhřívaly jsme se na verandě. Bylo opravdu krásně a už to i příjemně hřálo. Sníh nám taje před očima. Už se moc těšíme na jaro. To se to bude panečku chodit na procházky! A až bude po sněhu, začneme s loveckým výcvikem - už se s paničkou nemůžeme dočkat.
Jinak už nám dneska konečně přišla dlouho očekávaná průkazka do KCHVO. Tak přemýšlíme, které z klubových akcí využijem. Určitě bychom rády na tábor a zvažujeme i klubovou výstavu (příp. výstavy).
st 17. 2. 10
Dneska jsem dostala od paničky předváděci vodítko. Tak začneme pamalinku trénovat na výstavu...
čt 11. 2. 10
Přidáno nové video. Paničce se konečně po mnoha marných pokusech podařilo natočit moje dovádění na zahradě.
Hlavně to druhé video je super. Skáču tam za míčkem jako kůzle. (páníček upřesnil, že spíš jako klokan)
ne 7. 2. 10
Včera jsme si s paničkou a s taťkou udělali malý výlet na náš oblíbený Dívčák. Bylo to super - jako ostatně každý výlet. :) Musím se moc a moc pochválit a pochlubit, jaká jsem byla šikovná - cestou jsme totiž narazili na mostek přes potok, asi 3m nad vodou, vyrobený z takových těch železných mříží, co je skrz ně vidět dolů. Byla to výzva a tak jsme si ho s paničkou několikrát cvičně přešly. Ani mě nemusla nijak přemlouvat. Když jsem viděla, že to paničku unese, šla jsem taky. Nejdřív trochu nejistě, ale pak jsem už bělala úplně suvereně - narozdíl od paničky, které to v botách docela kouzalo.. :)) Jsem prostě horolezec! :D Taťka nás zdokumentoval - foto je v albu :)
Ve středu jsme měly návštěvu. Přišla se na nás podívat Lenka od Amirky!!
Jen škoda, že Armirka byla doma na Moravě - ale ono nám to někdy určitě vyjde! :) Třeba přemůžu svou nechť k cestování autem a uděláme si za nima v létě výlet :))
Jinak už asi nic nového. Náladu (a poslušnost) střídám poslední dobou jak počasí a nejradši bych paničku umazlila - tak nevím, že by mi zapracovaly hormony a blížilo se hárání?? Uff, už aby ta puberta byla za náma.
odkaz na fotky zde:
pá 29. 1. 10
Včera jsme byly zase na běžkách. Jakmile Arty zjistila, že si nandavám lyže, zmocnilo se jí ohromné, ale opravdu ohromné nadšení a skákala a štěkala jak pominutá...
 Pak jsem zjistila proč... bere jízdu na běžkách jako úžasnou stopovací hru!! Celou dobu, co jsme jely, vzrušeně běžela (jen nerada) vedle mě, čumák u země ve stopě od zapichování hůlek a stopovala je!! Úplně bez sebe nadšením!!! Občas stihla do některých děr po hůlkách i strčit čumák a zkontrolovat je! Kdybych ji čas od času nepřipomněla, že má být u nohy, jela bych jako na vleku.
čt 21. 1. 2010
Fííha. Je mi už 10 měsíců vážím 28 kg a v kohoutku mám +/- 60 cm.
Tak trochu se mi občas přsestává chtít poslouchtat (ach ta puberta), tak si na mě panička posvítila a důrazně přidala na důslednosti... No, už to začíná být znát... chodím už zase krásně u nohy (docela mi to jde už i ve společnosti jiných pejsků) - jsem prostě šikulka, když chci.
Jen ještě musíme zlepšit to přivolání, zrovna na něm pracujem...
po 11. 1. 2010
Napadlo nám spoustu sněhu. Už mi sotva stačí nožičky... Ale skvěle se v něm dovádí a hrabe! Moc nás to s paničou baví.
Dneska jsme byly poprvé na běžkách. Nestačila jsem valit oči, co za divnou věc si to panička nandavá na nohy... tak jsem si říkala, jestli to třeba není nějaká nová hra a zkoušela jsem se honit za špičkama lyží, které tak srandovně utíkaly ve sněhu... - no, nesetkalo se to u paničky s velkým nadšením, tak jsem toho radši rychle nechala a zkoumala, co je venku nového... Moc jsme si to užily.
Přejeme celé mé psí rodině i jejich páníčkům do nového roku všechno nejlepší a hodně radosti při společných procházkách!!!
Artemis s rodinou
pá 25. 12. 09
Tak už mi je 9 měsíců...Šijou se mnou všichni čerti a najradši bych byla pořád venku... Nebýt dneska ráno na vodítku, tak jsem ulovila svého prvího zajíce. Šli jsme s taťkou po louce, když se z křoví vedle nás vyřítil zajíc. Najednou mu podjely packy a rozplácnul se na zemi tak 2 metry ode mě - kdyby mě nestáhli zpátky, mohl být ušák můj...
Jinak se mi páníčkové rozhodli na zimu trochu vylepšit kotec, aby mi tam tolik nefoukalo...pořád ho vylepšovali a vylepšovali... až z toho vznikl takový... no, řekněme takový pěkný altánek. Moc se jim to povedlo, takže si teď bydlím jako hotová princezna...
Taky nám už konečně napadlo trochu sněhu. Asi jsem páníčky krapet zklamala, protože čekali, jak z toho budu vykulená a já nic... Ale strašně mi ta bílá věc chutná... Vlatně i led je skvělá věc na chroupání, ale sníh je lepší.
Včera jsem s páníčkama oslavila své první Vánoce. Nechápu sice, jak to, že najednou v obýváku vyrostl takovej velkej stromek, ani nevím, co má být zač ten Ježíšek, ale moc se mi to líbilo. Dostala jsem totiž do granulí vnitřnosti z kapříků a večer mi pak pod stromeček nadělili další ňamku.... takže si myslím, že by Vánoce mohly být každý den...
odkaz nafotky zde:
st 4. 11. 09
Konečně už jsem zdravá a můžu zase venku vesele pobíhat...
Pomalu se vše vrací do strých kolejí. Jen jsem venku ještě větší divoch, než jsem bývala a nechce se mi jít chvíli v klidu...Snad mě to zas brzo přejde, aby se panička nemusela moc zlobit... Příští týden už asi vyrazíme s paničkou na kolo...
Dneska odpoledne vysvitlo aspoň na chvíli sluníčko, tak jsme si na venčení vzaly foťák... Pár fotek se opravdu povedlo...
so 24. 10. 09
Dnska byli páníčkové fandit Amirce na výstavě. Byla moc šikovná a hlavně hrozně trpělivá na to, jak pro ni to čekání muselo být dlouhé...
Já jsem bohužel musela zůstat doma.
Ale přivezli mi z výstavy alespoň spoustu dárků (kožený stahovací obojek, 2 velké kosti, 1 obrkost jak z mamuta, nový uzlík a skvělého kokrhajícího dinosaura) - mrkněte na nová videa. Z té obří kosti jsem byla nejdřív trochu vyjevená a nevěděla, co mám dělat. Ale netrvalo dlouho a už jsem jí náruživě devastovala.
odkaz na fotky zde:
Bříško mám už krásně zahojené a dokonce už mi na něm zase začíná dorůstat kožíšek, co mi paní doktorka oholila. Ale minulý týden jsem se nastydla (asi jsem holt byla oslabená po antibiotikách, co jsem brala po té kýle) a tak byl zase s procházkama útrum. Dostala jsem další antibiotika a strašně odpornej sirup na kašel a dvě injekce proti horečce (páníčkové mě vezli na pohotovost). Dneska jsem akorát dobrala poslední tabletku. Snad už budu moct zase brzo běhat, jsem teď na zotavenou zavřená doma a už mě to šííííleně nebaví. Páníčkové chodí doma ve 2 svetrech a rukavicích, jak mi větrají, abych v teple zase moc nezchoulostivěla. Takže už všichni netrpělivě čekáme, až budu zase fit. Odpoledne mě panička vzala alespoň na chvilku na louku - to bylo radosti,ale musela jsem jít "poslušně" na vodítku, abych moc neběhala (prý musím být ještě tak aspoň týden v klidu). Ach jo!
Jo a ještě jedna novinka. Páníčkové mi pro jistotu na zimu zateplují boudu. Budu tam mít výhřevnej kabel. Tak jsem na to zvědavá.
st 21. 10. 09
To to letííí. Dneska je mi už 7 měsíců.
V kohoutku měřím cca 60 cm a vážím 24,2 kg. Taky už si panička pěkně ohýbá hřbet, když mě chce někam poponest...
ne 11. 10. 09
Už to máme skoro za sebou. Artynka se pomalu zase mění v poletujícího dráčka. Od včerejška už chodíme i ven na procházky ( zatím jen krátké) a zítra jdeme vyndavat stehy. Musím Arty mooooc pochválit, jak to statečně celou tu dobu nesla. Moc nás všechny překvapila. Nebyly s ní vůbec žádné problémy. Dokonce se ani nesnažila sundat si límec, když po narkóze přišla k sobě a odevzdaně všechno snášela. Dokonce i když jsme jí měnili pruban, tak v klidu a trpělivě ležela a nechala se do něj soukat. Tak teď už to jen nechat pořádně dozahojit a hurá na cvičák a běhací procházky...
odkaz na fotky zde:
pá 2. 10. 09
Tak už mám kýlu úspěšně za sebou. Byla jsem statečná.
Teď už "jen" vydržet v klidu a nepotrhat si stehy... Oblekli mě do takové síťky a dostala jsem i límec - páníček se smál, že vypadám jako lampička... Zatím jsem ještě trochu pomotaná z narkózy a nožičky mě ještě moc neposlouchají, tak pospávám. Panička jen úzkostlivě čeká, jak moc budu protestovat, až si uvědomím, co to vlastně mám na sobě. Hlavně už mám ale hrozný hlad!! Už aby byl večer a mohla jsem něco papat...
Jo a vážím už 22,6 kg.
čt 1. 10. 09
Je to tu. Zítra mě čeká operace kýly.
Tak držte palce, ať jsem brzo fit a můžu zase vesele skotačit....
čt 24. 9. 09
Tak jsme kýlu o týden odložili. Jdu až příští pátek. Nechtěli jsme přijít o prodloužený víkend...
po 21. 9. 09
Tak už je mi 6 měsíců! To to letí... Vážím 21kg.
Dovolená na Lipně se mi moc líbila. Až na jeden propršený den bylo nakonec pěkně. Takže jsme mohli chodit na výlety a dokonce jsme se byli i dvakrát porojet na kánoi. To byl zážitek asi hlavně pro páníčky, protože se báli, abych je náhodou nevykoupala..
Dopadlo to ale dobře. Páníčkové dojeli suchou nohou a napodruhé jsem už dokonce pochopila, že na lodi nemůžu pobíhat sem tam a pěkně jsem si hověla na místě a sledovala okolí. Pro mě byl z celé dovolené asi největší zážitek vlak, který jsem viděla poprvé v životě. K velkému překvapení paničky, která si myslela, že vlak je přece jako autobus, jsem se při první jízdě třásla strachy jako ratlík. Na zpáteční cestě už to bylo lepší na další cesty už jsem absolvovala suveréně (jen mi panička musela pomáhat nastoupit a vystoupit). Jo, a taky už se ze mě stal skálolezec! Zdolala jsem svou první skalku!!! Panička mě nechala na dozor páníčkovi a šla si vyšplhat na takovou "skalku" - a to se mi teda vůbec nelíbilo... Kam jede panička, tam musím přece taky! Jaké bylo paničky překvapení když se vrátila z vrcholu zpět a zjistila, že jsem se za ní vysápala poměrně strmou pěšinkou mezi kameny, sedím na nataženém vodítku asi 2 m nad páníčkem a nadšeně jí vitám... Pak jsem si ten výstup z rodosti zopakovala ještě jednou, šplhání mě totiž strašně baví (asi holt jaký pán, takový pes )....
odkaz na fotky zde:
po 14. 9. 09
Počasí nám sice moc nepřeje, ale zítra vyrážíme s paničkou a páníčkem na týden na Lipno, tak uvidíme, snad nám sluníčko aspoň trochu zasvítí. Mám slíbené výlety po Šumavě a večer sezení u ohýnku a buřtíky. Třeba se nám povede i projet na lodičce...
pa 4. 9. 09
Dneska jsem byla u paní doktorky. Vážím 18,8kg (váha doma ukazuje 19,5kg) a pokud panička dobře měřila, tak mám v kohoutku 57 cm. Jinak už jsme naplánovali operaci té mé kýly. Pokud se nic nezmění a budu zdravá, tak jdu 25. září. No, alespoň už to budeme mít za sebou...
ne 30. 8. 09
Dnešní den se opravdu povedl. S celou smečkou jsme totiž vyrazili na výlet na Šumavu. Šli jsme se projít kolem Vydry. Moc mě bavilo skákat v řece po kamenech (paničku taky).
Občas až nevěřícně kroutili hlavou, kam všude jsem schopná se dostat. Někdy jsem ale přeci jen dostala strach a pak jsem žalostně kvíkala, že nemůžu dál. Párkrát mi taky uklouzly nožičky a sjela jsem z kamene dolů. Nenechala jsem se tím ale odradit a běhala vesele dál. Cestou nás čekalo překvapení - potkali jsme rodinku s výmarákem. Nadšeně mě přivítal, ale hraní ho moc nebavilo... Z Antýglu jsem s paničkou a páníčkem pokračovala přes Horskou Kvildu, kde jsme si dali oběd, na Filipovu Huť. Zbytek smečky se vrtátil do Čeňkovy Pily pro auto a přijel pak pro nás. Chvilku už jsem vypadala docela unaveně, šla jsem poslušně vedle paničky a ani jsem moc nikam neodbíhala. (Však to taky byl zatím můj nejdelší výlet - ušli jsme 14 km, přičemž já naběhala nejmíň 2x tolik...) Netrvalo to ale moc dlouho, protože za chvilku už jsem zase křižovala cestu na všechny strany. Cestou zpátky jsme radši udělali 2 zastávky (i přes Kinedryl a otevřená okýnka jsem totiž ráno v autě zase zvracela). Nejdřív jen tak na louce a podruhé pak u příbuzných, kteří bydlí po cestě. Mají velký statek se všema možnýma zvířátkama. Samozřejmě jsem se hned dala na průzkum... Taky mají 6-měsíčního pejska. Chtěl si se mnou hrát, ale já zrovna moc neměla náladu. Objevila jsem totiž, že si pejsek po celé zahradě roznosil kosti. To bylo něco! Připadala jsem si jako v psím ráji... Kam jsem se podívala, tam jsem našla nějakou kost!! Tak jaképak hraní. Pejsek kolem mě chudák pobíhal a já ho s přehledem ignorovala...
odkaz na fotky zde:
so 29. 8. 09
Dneska mě panička seznámila s kolem. Vzala si na pomoc ještě taťku. Nejdřív jsme vedle kola jen šly, pak i běžely. Brzo jsem pochopila, že se pod kolo nesmím pléct a zvládla jsem vedle kola běžet i sama.
Večer jsem měla ještě další super zážítek. Při procházce jsme narazily na srnku. Stála na louce u cesty, pár metrů od nás. Chvilku jsme na sebe zkoumavě koukali. Pak se srnka rozběhla přes louku k lesu a já pelášila za ní. To byla rychlost! A panička volala a volala... už se pomalu smiřovala s tím, že se domů asi jen tak nevrátí... Běžela jsem za srnkou až k lesu. Pak jsem chvíli stála na okraji u křoví a nakonec se poslušně vrátila k paničce. To bylo radosti!
po 24. 8. 09
V sobotu večer jsme se s paničkou vrátily z tábora domů. Zvládly jsme to naprosto skvěle. Panička už asi třetí den dokonce běhala, takže jsme se nemusely nijak omezovat. Bylo tam cca 20 pejsků, z toho asi 8 štěňat. Já byla 3. nejmladší, tak jsem většinou v bitkách dostávala na frak. Zpočátku jsem bydlela s paničkou ve stanu, ale v půlce týdne mě panička raději přestěhovala do tamního kotce, abych měla víc klidu. Každý den ráno jsme chodily stopovat, odpoledne jsem pak zkoušela obrany. Obojí se mi moc líbilo. Hlavně při sotopování mě panička musela hodně krotit, abych stopu neproletěla jako splašená raketa a nedělala pak chyby. Budem muset pořídit stopovací postroj, aby mě netahala zbytečně za obojek. Na obranách jsem se zatím jen tahala o hadřík - právě se mi mění tesáky, tak abych se pak nebála kousat, kdyby mě zoubky moc bolely. Ve středu jsme měly volný den, tak bylo víc času na zábavu. Uspořádal se celotáborový karnelval psovodů a jejich psů. Panička mi vymyslela přestrojení za lva a sama se oblékla jako krotitel.
Udělala mi na krk ohromnou hřívu ze slámy. Moc se mi to líbilo - teda hlavně se mi líbilo slámu cupovat, takže mi převlek vydržel sotva pár minut. Po přehlídce masek následovaly různé hry a večer jsme pak s paničkou vyrzily po tmě na "bojovku". 'Vůbec jsem se nebála a krásně jsem paničku vedla po cestě a včas hlásila každou podezřelou věc na cestě. V pátek někteří pejsci skládali zkušky, tak jsme se s paničkou dívaly, jak to vypadá. Někteří pejskové byli opravdu moooc šikovní. Snad se nám v budoucnu taky něco takového podaří. Na táboře se toho naučila asi nejvíc panička. Informací co a jak mě učit bylo všude plno, teď už jen ta praxe... Já jsem se naučila zejména štěkat. Ke konci týdne jsem štěkala, kdy to jen šlo. Panička měla strach, abych v podobném duchu nepokračovala i doma, kde by nás sousedi roznesli v zubech... Ale strachovala se zbytečně. Jen co jsme dorazily domů, přešla jsem zase na své staré dobré způsoby a jsem jako myška. Protože nám přálo počasí a bylo až na poslední den hezky teplo a slníčko (až moc), brala mě panička skoro 2x denně plavat do rybníka. Plavu už parádně. A moc mě baví nosit z vody klacíky. Fotky z tábora už jsou ve fotoalbu, až bude čas, přidá sem panička i nějaká videa...
odkaz na fotky zde:
  
pá 14. 8. 09
Dobrá zpráva: paničce se noha už skoro uzdravila (je sice stále pestrobarevná a trochu bolí, ale už alespoň může zase celkem slušně chodit), takže na výcvikový tábor jedeme!!!!!
Však se taky panička té zlobivé noze něco nadomlouvala.... Dohodly jsme se s paní cvičitelkou, že ze začátku dáme něco volnějšího, aby si panička nohu šetřila a nemusela tolik chodit, tak uvidíme - určitě lepší aspoň něco, než nic. Hlavně, že nemusíme sedět doma... Odjíždíme v sobotu odpoledne, tak nám držte palce. A my se jdeme pomalu balit....
čt 13. 8. 09
Huráááá! Dneska jsme byly na cvičáku! To bylo radosti, že se konečně můžu zase vydovádět s pejskama... A čekalo nás tam velikááánské překvapení - do školky totiž začali chodit další tři výmaráčci, a jen o 14 dní mladší než já....
Měly jsme z toho ohromnou radost. Jsou to sourozenci, dvě holčičky a jeden pejsek. Tak mám alespoň rovnocenné soupeře na hraní. Tentokrát jsem cvičila s Gabčou, panička kvůli bolavé noze spíš jen dohlížela - a samozřejmě fotila a natáčela - tak se můžete mrknout, jak dovádím... (Poznáte mě podle kratšího ocásku - druzí výmaráčci ho nemají kupírovaný.) Doma se mi pak smáli, že moje hra s pejsky začíná být trochu fádní - pejska doženu, svalím na zem a pak už jen pacifikuji... - ale nic si z toho nedělám, oni tomu totiž vůbec nerozumí! Dneska mě na cvičáku panička poprvé vzala na rampu. Suveréně jsem vyběhla nahoru a vůbec jsem se nebála - jsem přeci kládolezec, ne? Taky jsem poprvé proběhla tunelem. Nejdřív mi to teda přišlo lepší oběhnout, ale pak jsem pochopila a proběhla...
odkaz na fotky zde:
  
st 12. 8. 09
Nad výcvikovým táborem nám visí otazníky... Panička totiž pořád ještě nemůže chodit, tak se alespoň snaží sehnat někoho, kdo by to tam se mnou odběhal místo ní. No, uvidíme. Je to holt smůla - a tak moc jsme se tam těšily... Ale zítra bude konečně po měsíci zase cvičák, tak se tam chystáme s Gabčou (a panička bude dozorovat a fotit
). To bude supeeeer, až zase uvidím své kamarády a pořádně se vyřádím. Doma je to teď nuda, moc mi chybí ty dlouhé běhací procházky s paničkou. Venčí mě sice celá smečka jak to jen jde, ale není to ono. Našla jsem si alespoň alternativní zábavu v rabování věcí na zahradě. Předevčírem jsem si dokonce přitáhla na verandu pytel s uhlím, rozcupovala ho, uhlí okousala a roznesla po celé verandě. Vypadala jsem jak kominík - a všude kolem byly černě vyšlapané cestičky...
ne 9. 8. 09
Tak máme za sebou nepříliš povedený víkend. Panička se totiž ve čtvrtek vyválela s motorkou na štěrku a bohužel si kromě odřeného kolene i nějak narazila nohu, takže ji má pěkně barevnou, oteklou a nemůže chodit.
Místo plánovaného výletu tedy nakonec sedí doma, s ledem na noze, a já se venčím s páníčkem... Snad se to už brzo zlepší. V pátek totiž máme spolu jet na výcvikový tábor, tak obě doufáme, že panička bude do té doby zase fit. Moooooc se tam těšíme....
po 3. 8. 09
Dneska odpoledne jsme si udělali malou změnu a šli jsme se venčit na druhou stranu lesa (u nás už to máme až moc prochozené). Svezli jsme se autem do vesničky Jelmo a tam si udělali okruh lesem. Je to tam moc hezké. Dokonce tam mají i rybníček, ve kterém se dá koupat - tak jsem toho samozřejmě využila a dál trénovala plavání. Už plavu moc hezky. Občas teda ještě trochu znejistím, snažím se zvedenout hlavu a předníma packama cákám vodu na všechny strany, ale většinou už plavu pěkně s hlavou u hladiny, jako velká holka... A začínám i nabírat rychlost.
(Panička si mě natočila, tak můžete kouknout na video a ve fotoalbu je i pár fotek...)
Taky jsem včera poprvé viděla krávy. Pásly se tam v ohradě pár metrů od cesty... To bylo něco. Panička s páníčekem se tvářili klidně, ale mě se to v pořádku nezdálo.. Zježila jsem hřbet, stála paničče u nohy a občas výstražně štěkla, aby se přede mnou měly na pozoru. Krávy na nas chvilku podezřele koukaly, ale pak se pásly v klidu dál. Tak jsem nás ubránila...
V jiné ohradě se pásly i ovce a kozy, ale ty byly daleko, tak jsem je sotva zavětřila. Třeba se s nimi seznámím přiště..
odkaz na fotky zde:
 
Jinak už se u mě hlásí lovecké pudy. Začalo mě strašně bavit honit na louce před barákem vlaštovky. To je vám taková úžasná honička.... a jak tam tak pěkně krouží u země... Jen panička pro to moc nemá pochopení a volá mě zpátky - a to víte, mě se nechce.... tak se se mnou panička něco nazlobí. Navíc jsem tam objevila spoustu myších děr - a ty jsou taky strašně zajímavý... Nakonec tada ale k paničce přijdu, to zase jo, jinak by bylo zle. Ale snažím se to co nejvíc oddálit, cestou toho ještě co nejvíc očuchat a občas i dělám, že neslyším - co kdyby třeba panička mezitím zapomněla, že k ní mám jít...
pá 31. 7. 09
Panička si dnes udělala chvilku času a trochu vylepšila a moje stránky. Mám tu už i nahraná videa...
čt 30. 7. 09
A zase nové fotky ve fotoalbu...
Hrály jsme si večer na zahradě, tak taťka přines foťák. Moc se povedly...
odkaz na fotky zde:
  
st 29. 7. 09
Dneska mi panička poprvé ukázala centrum města. Svezly jsme se autobusem (už jsem s ním dlouho nejela, tak abych nezapomněla), prošly jsme se po náměstí a pak jsme zamířily do prodejny pro pejsky, kde mi panička za odměnu koupila novou hračku - chlupatou plyšovou ovečku...
Už jsem jí testovala a je naprosto super, dokonce i píská, když ji pořádně zakousnu... Teď jsme doma a je nám veeeliké horko, tak se asi půjdeme vykoupat do rybníka..
ut 28. 7. 09
Odpoledne jsme byly s paničkou na dlooouhé procházce. Poslední dobou jem totiž byla, jak když se mnou šijou všichni čerti, tak se panička rozhodla mě utahat...
No, nevím, kdo koho nakonec utahal.... Ale procházka byla super, obešly jsme přes půl lesa. Navíc se paničce podařilo vyfotit, jak už úžasně vystavuji, vydržela jsem snad 2 minuty...
odkaz na fotky zde:
st 22. 7. 09
Tak jsme byli zase plavat. Tentokrát se jela koupat skoro celá moje smečka. Paničce se podařilo najít mírnější přístup do vody, abych se tolik nebála (zato tam ale bylo ve vodě spoustu šličatých kamenů, tak panička málem přišla o nohy). Mě se tam ale líbilo. Stačila chvilinka a už jsem plavala.... a pak znova a znova... až se mi to začalo líbit
. To už byl ve vodě i zbytek mojí smečky, tak jsem plavala od jednoho k druhému, pěkně je vždycky chytla kolem krku, řádně olízala a pak se jim snažila vysápat na hlavu, která tak pěkně trčela z vody jako ostrůvek... Byla to veliká sranda. Měla jsem ohromnou radost, že už mi páníčkové ve vodě nemůžou utéct a že můžu plavat za nima... Ani se mi z vody moc nechtělo. Ale panička se bála, aby toho na mě nebylo takhle najednou moc, tak jsme po chvíli šly radši na břeh.
Jo - a našla jsem si novou zábavu: potopím čumák pod vodu a pouštím bublinky...
Přijde mi to hrozně zajímavý. Zkoušela jsem to pak i doma v misce s vodou - a funguje to taky...
ut 21. 7. 09
Hurááááá jsou mi 4 měsíce!!!! Měřím 51 cm (pokud se to paničce podařilo dobře změřit) a váha ukazuje 16 kg...
Večer nám bylo veliké horko, tak jsme se vydali koupat k rybníku - a já jsem dnes poprvé plavala...
Voda byla pěkně teploučká. Panička byla ve vodě hned, ale mě plavat nechtělo. Stála jsem ve vodě jak nejdál to šlo, hrabala tlapkama do prázdna a strašně moc jsem chtěla za paničkou, ale strach mi nedovolil. Koupal se tam s náma ještě nějaký cizí pejsek, tak jsem závistivě koukala, jak se vrhá do vody pro klacíky a vůbec se vody nebojí. Nakonec jsem se přeci jen odvážila - no, spíš omylem - a už jsem taky plavala..... Tlapkama jsem habala vodu, až to stříkalo na všechny strany, v očích děs, ale kupodivu jsem se na hladině udržela. Pak mě panička zlákala do vody ještě dvakrát. Vždycky jsem zděšeně uplavala malé kolečko a pak zase rychle na pevnou zem. No nevím, zatím mi brouzdání ve vodě po bříško vyhovuje mnohem víc, ale snad ten strach brzo překonám - vodička mě láká...
PS: panička si konečně našla chvilku času a dala do mého fotoalba i nějaké starší fotky - ještě teda nejsou všechny, ale snad to brzy dožene... můžete mrknout na http://vokartemis.rajce.idnes.cz/
po 20. 7. 09
Dneska mi panička definitivně zrušila můj štěněcí pelíšek v obýváku a přeskupila obývák zase tak, jak patřil...
Mám už jen svůj oblíbený molitan u gauče, na kterém ráda přes den lehávám, když je někdo doma. Jesem už přeci velká holka, tak ohrádku nepotřebuju...
PS: Artynka zmíněnou ohrádku (vysokou do půl stehen) přelezla už asi druhou noc. Od té doby z ní kupodivu neutekla, ačkoli se poslední dobou pomalu koukala přes ní...
Seděla u dvířek, kňíkala, když chtěla ven, ale ohrádku nepřelezla....
po 13. 7. 09
Tak nakonec na červencový výcvikový tábor nepojedeme. Panička se totiž spletla. Myslela, že jde o základní výcvik a agility, ale ono je to základní výcvik agility... tak bohužel pojedeme až na ten tábor v srpnu..
Jinak už jsem přišla o 6 přeních zoubků.. Dva přední dole už mám dorostlé, zbylé 4 se klubají..
P.S.: ve fotogalerii je přidáno pár nových fotek
čt 2. 7. 09
Už se mi začínají prořezávat druhé zoubky...
a mám zase nové fotky z procházky, konečně už chvilku svítí sluníčko...:)
odkaz na fotky zde:
 
so 27. 6. 09
Dnes jsme jeli na malý výlet. Kousek od nás, na lovekém zámku Ohrada, byly dnes myslivecké slavnosti, tak jsme se tam jeli podívat. Tam bylo lidííí. Tolik jsem jich za celý život snad ještě ani neviděla, natož pohromadě. Panička byla zvědavá, jak se na to budu tvářit, ale nezklamala jsem - byla jsem vzorná. Koukala jsem zvědavě všude kolem, ale jinak jsm šla klidně u paničky. A že tam bylo na co koukat... Byly tam koně, cizí pejsci, sokolníci, stánky s jídlem... a samozřejmě všude spousta lidí.. Jen ten program nás zklamal... Mysleli jsme, že uvidíme ukázky práce psů a místo toho byla jen přehlídka loveckých plemen...
Ukázky sokolníků jsme také neviděli (přišli jsme pozdě) - ale prý toho také moc neukázali... Tak jsme ještě chvilku sledovali soutěž ve vábení jelenů a šli jsme domů. Ale výlet tím pro nás nekončil... Cestou k autu jsme ještě všichni stačili promoknout až na kost. Začal totiž najednou šílený slejvák...
pá 26. 6. 09
Dnes jsem jela poprvé autobusem. Zastávku i autobus jsem už zanala z dřívějška, tak už šlo jen o to se nebát a kousek se popovézt... Byla jsem šikovná. Nebála jsem se ani trošku. V autobuse jsem pěkně seděla a pozorovala všechno kolem. Popovezly jsme se s paničkou asi 4 zastávky, prošly se kolem rybníka a pak zase zpět...
Jo, a dneska jsem se začala učit stopovat. Včera jsme byly s paničkou zase na cvičáku, ale bohužel začalo po půl hodině pršet, tak jsem si jen pohrála s pejskama a šly jsme domu. Ale panička dostala alespoň instrukce, jak máme doma cvičit stopování, tak jsme hned dneska ráno začaly... Panička vydupala čverec a já v něm pak hledala ňamky. Šlo mi to skvěle.
Teď bohužel celý měsic civčák nebude - pani cvičitelka bude pryč na prázdninách, tak budu bez kamarádů
Ale možná pojedem s paničkou na týdenní výcvikový tábor..
čt 25. 6. 09
Po delší době jsme zase ráno vzaly na procházku foťák.. Fotky jsou sice takové trochu upršené, ale zase byla v lese krásná mlha.. Artynka už se nechá trochu líp fotit. Je sice slále problém udělat hezkou momentku (buď běží někam pryč, nebo sice krásně stojí a něco pozoruje, ale jakmile se zastavím, abych si ji vyfotila, běží hned ke mě - sice úžasné, ale ne pro focení...
), nicméně když si ji posadím, už umí zůstat.
odkaz na fotky zde:
út 23. 6. 09
Dneska jsme ráno na procházce zjistily, že se náš malý bublající potůček přes noc pěkně rozčertil. Tak jsme s sebou odpoledne vzaly taťku s foťákem...
odkaz na fotky zde:
po 22. 6 09
Tak Artynka objevila borůvky... Pase se v lese na keřících...
ne 21. 6. 09
Dnes mi jsou přesně 3 měsíce...
čt 18. 6. 09
Tak dneska byl pro Arty významný den - byly jsme spolu poprvé na cvičáku v psí školce...
Když jsme dorazily, byla nejdřív taková vyjukaná.. Není se ani čemu divit. Jednak zase ta protivná cesta autem a pak se k nám vrhlo najednou několik psů a nadšeně nás vítalo... Tak Artynka stáhla ocásek a okamžitě na záda.. Vzala jsem ji tedy chvilku stranou, aby se trochu proběhla a rozkoukala. Mezitím přicházela další štěňátka, ale i dospělí psi, kteří cvičili hned vedle za plotem (a později se k nám přidali). Daly jsme si v klidu dvě kolečka kolem cvičáku a pak už jsem Arty pusila ke štěňátkům.. Prvních pár minut ležela víceméně pořád jen na zádech se staženým ocáskem - není taky divu - od té doby, co odešla od maminky, moc příležitostí potkat pejsky nebylo a když, tak jen sem tam jednoho na procházce. No a tady jich najednou bylo tolik pohromadě... Nicméně stačilo čtvrt hodinky a Arty se z prvního úleku kompletně vzpamatovala a začala za pejsky běhat a hrát si s nimi... Po nějakých dvaceti minutách už si vyhlídla kamarádku a začala ji pacifikovat a pak další.... Ani by si nevšimla, kdybych odešla - jak taky, když kolem bylo tolik pejsků, co si chtěli hrát.... Totálně nadšená a ve svém živlu.
Hodinku si štěňátka hrály (mohlo jich tam být tak 12) a pak se k nám připojili dospělí psi a začal zlehka výcvik... Nejdřív chození po kruhu u nohy, aby se pejskové zklidnili. Moc se teda nechtělo po tom dovádění, ale po chvíli už šla Artynka skvěle, byla jsem na ní pyšná - vyrovnala se skoro některým starším psům. Samozřejmě ještě žádný profík, však taky teprve začínáme, ale mezi štěňátky bych řekla, že šla jako jedna z nejlepších...
Pak přišlo sedání, lehání a vztyk u nohy. Lenání jsem ještě Artynku neučila, ani vstávání, ale s piškotkem to šlo jako po másle. Následovaly obraty u nohy - také věc neznámá, ale chytala se dobře. Bylo ale vidět, jak se moje miminko hraním pěkně utahalo... Sice poslouchla, ale měla dost. Tak jsme si na chvíli sedly do stínu, kde už některá štěňátka odpočívala.. Ostatní pejskové zatím zkoušeli přivolání a aport. Pak už následovalo jen povídání pro nás začínající, co a jak nejlépe cvičit. To už Artík stihla trochu nabrat sil a pobíhala tak po půlce areálu a vše náležitě prozkoumávala (zatímco ostatní pejskové se drželi poblíž) - no jo, toť je náš badatel...
Ještě jsme dostaly přihlášku na letní výcvikový tábor v srpnu, kde by se měl pilovat základní výcvik a mohla by tam být i možnost záchranářského výcviku.
Tak už se moooooc těšíme. Ještě uvažuji o jednom, je to také na základní výcvik + agility, ten je už od 16.7. - tak uvidíme, možná pojedem na oba...
Domů jsme se vrátily asi po třech hodinách. Artynka přišla domu, zhltla misku jídla, lehla na deku a spinká jako andělíček...
Utahaná, ale naprosto spokojená... Tak jen už aby byl zase ten čtvrtek... Jo, a na příště máme slíbené začít se stopováním... To bude zase legrace..
PS: foťák jsem zapomněla doma, ale pár fotek jsem vyfotila alespoň telefonem...
  
út 16. 6. 09
Tak už jsem překonala hranici 10kg - vážím 10,3kg!!
A už běhám jak drak
, ještě trochu propilovat výdrž a panička nemá šanci...
Poslední dobou jsme teď chodily častěji k hlavní silnici, abych si zvykla na auta - a podařilo se... už jdu celkem klidně i po chodníku v blízkosti silnice - a že tam je pěkný frmol... Dokonce už i začínám chápat, co to znamená jít paničce u nohy... jsem prostě šikulka...
V autobuse jsem zatím ještě nejela, ale už se to blíží... pořád si ještě zvykám na náhubek - moc se mi to nelíbí. Bojuju s ním, jak se dá. Panička se mi směje, že jsem jak turbokrtek...
V pátek jsem byla s paničkou u nás v lese na houbách... Procházka byla hezká, ale moc jsme toho teda nenašly... (ale přeci jen z toho miniporce smaženice byla).
No a v sobotu jsem se projela na výlet k Českému Krumlovu. Panička tam šla šplhat na skálu, tak jsme s páníčkem jeli taky... Výlet byl super, ale cesta autem se mi nelíbila... Bylo mi zase špatně a dokonce jsem i zvracela
- ale příště už bude líp. Po poradě s paní doktorkou dostanu před cestou kynedril a bude klid...
út 9. 6. 09
Tak obavy, aby Artynce po očkování nebylo špatně, byly naprosto zbytečné. Bylo jí včera asi zase jen špatně z auta... Dneska byla naopak k neudržení. Naše vzorné štěńátko, které za celou dobu zatím jen ožvýkalo smeták s lopatkou a trochu i mojí zapomenutou pantofel, mělo dneska akční den.. Než jsem se ráno nasnídala, objevila na zahradě 3kg pytel s uhlím na grilování, odtáhla ho na terasu (nechápu jak
), papírový obal náležitě rozcupovala a uhlí doslova roznesla v zubech po půlce zahrady... No a večer si něco podobného zopakovala s pytlíkem cibule z kuchyně... Když jsem ji viděla, jak si s cibulí šibalsky koulí po verandě sem tam, neudržela jsem se a musela jsem se začít smát - a bylo po hubování... byl na ni úžasný pohled...
po 8. 6. 2009
Dneska jsem měla rušný den. Byla jsem s paničkou poprvé ve městě (teda ne ještě úplně v centru, jen na okraji - na sídlišti), ale i tak jsem z toho byla trochu vyklulená. Přeci jen tu bylo kolem víc lidí, než u nás doma. Hlavně se mi nelíbilo, kolik tam jezdilo aut. U nás doma potkám auto jen občas. To už se jich ani moc nebojím.. vždycky už si sama pěkně sednu, když nějaké jede kolem, a pak teprve jdeme s paničkou dál.. Jenže tady jich bylo moc a dělaly hrozný rámus. Tak mě musela panička občas kousek poponést, když jsme se přiblížily moc blízko k hlavní silnici. Ale jinak jsem byla naprosto vzorná...
Ve městě mi panička koupila náhubek, abych se už taky mohla učit jezdit autobusem. Zatím jsem tu velikou jezdící věc viděla jen zvenku, tak jsem zvědavá, jak se mi bude líbit uvnitř.. Ale snad by to nemělo být horší než v autě - na auto už jsem si celkem zvykla, jen se mi pořád ještě dělá špatně..
Dneska jsme také byly u paní doktorky. Byla jsem vzorný pejsek :) - teda samozřejmě jen do té doby, než mě začala očkovat - to jsem se vzpouzela jak se dalo.. ale pak už jsem zase byla hodná...
Doma mi pak nebylo moc dobře, tak jsem se pořád chovala u paničky... a taky mi slíbila k večeři rybičku... Teď už jsem se trochu prospala a vypadá to, že už je vše v pořádku - běhám zase jako dráček...
Jo, a vážím už 9,6 kg!!! Rostu před očima...
|
I když už to poslední dobou bylo párkrát dost nahnuté, bojovala jak drak a pár společných měsíců jsme si ještě vydobyly. Bude mi moc chybět, ale jinak jsem ráda, že teď už je jí zase dobře a může konečně zase spokojeně a bezstarostně běhat s dalšími pejsky a lovit zvířátka někde v lesích věčných lovišť. 
Však už to taky Artíkovi pěkně jde a hlavně ji to moc baví!! Doufala jsem sice, že už touto dobou budeme s aprtem dál, ale 14 dní angíny a náš týdenní výlet udělali své (i když jsme se snažily alespoň trochu cvičit i tak). Jestli bude zítra trochu času, zkusím něco zdokumentovat na video...
ale Arty to nesla opravdu statečně, i ten protivný náhubek, co musela chuděra celou tu dobu mít... Kromě Artíkovo "oblíbených" koček měla tentokrát v Jablonci i skvěloho kamaráda - 7 měsíčního retrievra Barnyho. Náramně si rozuměli a stala se z nich brzy nerozlučná dvojka... 
